Dusivá deka smogu už metropoli netíží. Chování řidičů, pasivitu magistrátu během smogové situace, ale i slabý zájem veřejnosti však nadále kritizují pražská občanská sdružení.

Týden uplynul od Smogového dýchánku na lávce nad magistrálou a občanská iniciativa Asistence spolu s ostatními sdruženími uspořádala další akci, která má vzbudit větší zájem veřejnosti a přimět Prahu, aby kvalitu ovzduší v metropoli začala řešit.

„Praha je rigidní,“ zlobí se Erik Čipera, iniciátor smogových dýchánků. „Když jsou zhoršené povětrnostní podmínky, město nedává žádné otevřené signály, nedoporučuje lidem, aby nejezdili alespoň v takovéto dny auty,“ dodává.

Své rozhořčení z neřešení smogové situace, která je sice o něco lepší než před týdnem, ale je pravděpodobné, že se v nadcházejícím období opět vrátí, dali aktivisté najevo vyvěšením transparentu Auta dusí Prahu na ochozu Národního muzea.

Technická správa muzea však transparent po necelé hodině odstranila, jelikož aktivisté zapomněli Národní muzeum požádat o souhlas s jeho umístěním.

Za 22 let se podle občanského sdružení Pražské matky, které v roce 1989 iniciovalo veřejnou debatu týkající se špatné kvality ovzduší v Praze, čistota vzduchu v metropoli nezlepšila. „Změnilo se pouze složení pražského ovzduší,“ uvádí Jarmila Johnová ze sdružení Pražské matky a dodává: „Dříve za znečištění mohla lokální topeniště. Postupně ale přibylo výfukových plynů z automobilů. Nyní je doprava takřka výlučným zdrojem polétavého prachu ve vzduchu.“

Hlavním důvodem, proč město s touto situací nic nedělá, je podle sdružení absence občanského tlaku.

„Je potřeba věnovat se osvětě a přesvědčovat lidi, že je třeba méně používat automobily a že to je v jejich prospěch,“ upozorňuje Johnová.

Kritiku sklidil magistrát

Aktivisté nejvíce kritizují magistrát za to, že zvyšuje kapacitu infrastruktury pro individuální dopravu, místo aby ji omezoval ve prospěch dopravy hromadné či alternativní.

Podle sdružení v Praze připadá šest set automobilů na tisíc obyvatel. Čtyřčlenná rodina má tedy 2,2 automobilu.

„Dvě třetiny pražských financí jde na dopravní stavby. Magistrát si bere granty Evropské unie na metro, ale peníze na Blanku město nedostane, jelikož je tato stavba tak sporná, že se Praha ani neodváží o to zažádat,“ uvádí Vrastislav Filler z občanského sdružení Auto*Mat. „Všem je jasné, že stavbu město nepotřebuje. Nyní po rozpadu pražské koalice nastal problém, začala hádka o rozpočet. Nespekuluje se o tom, jestli se pozastaví stavba Blanky, ale zvažuje se pozastavení metra. Peníze se sypou do silniční dopravy, to nemá logiku,“ dodává.