Průměrně nejvyšší výdělky byly na vysokých školách v tradičních univerzitních centrech, tedy v Praze, Brně, Olomouci a Ostravě. Na pěti pražských univerzitách si akademičtí pracovníci průměrně vydělali 44.615 korun měsíčně, což bylo přibližně o dva a půl tisíce méně než v Brně. U univerzit mimo tradiční centra byla průměrná mzda akademických pracovníků 35.694 korun. Ještě hůře na tom byly umělecké školy, jejichž pracovníci pobírali průměrně 30.312 korun. Nic na tom nezměnilo, že tyto školy sídlí v tradičních univerzitních městech.

Ve srovnání s rokem 2011 se výdělky na veřejných vysokých školách zvýšily průměrně o 11,64 procenta. Mezi jednotlivými školami jsou ale výrazné rozdíly. Zatímco někde se mzdy akademických pracovníků zvýšily o více než čtvrtinu, jinde se naopak o 8,56 procenta snížily. Vzhledem k různorodosti škol nelze příčinu tohoto výrazného rozptylu mezi školami jednoduše definovat, uvedlo ministerstvo.

Na rozdíl od učitelů mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol ministerstvo nemá možnost mzdy zaměstnanců vysokých škol přímo ovlivnit. Rozdělování státní dotace je v kompetenci dané vysoké školy. Univerzity se také musejí vyrovnat s tím, že na rozdíl od regionálního školství jejich rozpočet v posledních letech neroste. Mezi lety 2014 a 2015 se průměrná mzda akademických pracovníků bez příjmů z projektů snížila o 352 korun.