„Mám velkou radost z toho, kolik projektů se do této soutěže přihlásilo. V loňském roce přijala Praha svůj klimatický závazek. Adaptační opatření na změnu klimatu patří mezi způsoby, jak jej naplnit a jak město na změnu klimatu připravit, aby bylo příjemnější k životu. Těším se na všechny hlasy, které ještě v posledních dnech hlasování lidé pošlou jim nejsympatičtějším finálovým projektům,“ říká náměstek pražského primátora a radní pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.
Stromovka je připravena na sucho i povodně
Kdo by neznal Královskou oboru Stromovka - vždyť ji ročně navštíví až dva miliony lidí. Srdce dvousetletého lesoparku bylo v posledních letech revitalizováno kvůli nefunkčnímu vodnímu systému. Autoři přitom už dopředu počítali s dlouhými obdobími sucha. Vsadili proto na nové technologie k přečištění vody z Vltavy, která teď slouží pro závlahu bývalé obory.
„Park je připravený na povodně a přívalové deště. Dno bývalého rybníka slouží při přívalových deštích jako místo pro zasakování vody. K hnojení trávníků město využívá kompost z parků ve správě Lesů hlavního města Prahy,“ komentuje přínosy opatření Alice Dědečková z oddělení péče o zeleň pražského magistrátu

Na druhé straně Vltavy se mezi dálnicí D8 a Horními Počernicemi ještě nedávno rozkládala nehostinná a těžce přístupná oblast. Teď si zde Pražané mohou vychutnat bezmála třináctihektarový Krajinný park V Ladech. Ten pomáhá lepšímu zadržování vody. Sedimenty ze stavby navíc posloužily ke stavbě dálničního protihlukového valu. Dva odbahněné rybníky slouží jako protipovodňový val.
Jen o kousek dál v Dolních Počernicích se rozkládá šestihektarové pole. Dříve rozpálené a holé lány dnes nabízí pestřejší obrázek. Pražský magistrát vypověděl staré pachtovní smlouvy a půdu rozdělil ovocnými stromořadími na menší políčka. Plodiny se střídají a chemická ošetření a hnojiva zde nenajdete. Sklizeň je navíc určena pro zdejší školky a školy, pečovatelské i dětské domovy. Plužiny ukazují, že šetrné zemědělství je možné i v hlavním městě.
Centrála banky splývá s okolím
Že i soukromé firmy dokáží reagovat na změny klimatu, dokazuje bankovní kampus v pražských Radlicích. Ten je unikátní svým vytápěním a chlazením díky rozsáhlé soustavě tepelných čerpadel. Budova nepotřebuje klasickou kotelnu, v komplexu navíc hospodaří s vodou a využívají dešťovou vodu.
„Radlická centrála symbolizuje vše, co dnes charakterizuje moderního zaměstnavatele: inovace, flexibilní pracovní prostředí a odpovědný přístup ke společnosti s důrazem na udržitelnost a ekologii. Nová budova kopíruje reliéf svahu, do kterého je umístěná, a díky použitým materiálům a střešní zeleni dokonale splývá s okolím,“ vyzdvihuje Aneta Valdhansová z ČSOB.

Na horko a sucho se připravují nejen kancelářské komplexy, ale celé obytné čtvrti. V bytovém komplexu SUOMI Hloubětín ani kapka dešťové vody neteče do klasické kanalizace. Dešťovka se díky systému retenčních nádrží, vsakovacích rigolů a luk nebo centrálnímu jezírku zasakuje v místě. Developerský projekt s odpovědným vodním hospodařením je první takového rozsahu na území hlavního města.
Fanoušci tohoto i další dalších projektů mohou z jedné emailové adresy hlasovat na webu www.adapterraawards.cz dvakrát. V posledním týdnu od 24. září bude navíc počet hlasů pro finalisty tajný. Výsledky Nadace Partnerství vyhlásí 4. listopadu během konference o zdravé a odolné krajině v pražském Centru architektury a městského plánování.
