Tyto zkušenosti jsou podle vládních legislativců aktuální i nyní. "Například v souvislosti s radikálními islamisty nebo jinými extremisty, neboť příklon k liberálnější takzvané absolutní svobodě projevu by v podstatě znemožnil postih hlásání nenávisti vůči určitým skupinám obyvatel či veřejné schvalování terorismu," stojí v dokumentu.

Nynější koncepce podle něho zaručuje pluralitu ve společnosti, zároveň se však sama brání proti těm, kteří by ohrožovali ústavní práva a svobody. Úsvit, jenž je znám protiislamistickými postoji, se naopak odvolává na ústavu Spojených států. Tvrdí, že ani po případném přijetí ústavní změny, konkrétně Listiny základních práv a svobod, nebude možné říkat beztrestně cokoli. Omezení má být podle Úsvitu soukromoprávní, a pokud projev způsobí škodu, musí škůdce škodu nahradit.

Úsvit navrhuje vložit do listiny ustanovení "Parlament nevydá zákon omezující svobodu slova nebo tisku". Nahradit by mělo článek, který říká, že svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Vláda taky uvede, že úprava by byla v rozporu s některými mezinárodními smlouvami, například o zabránění a trestání zločinů genocidy. Úmluva považuje za trestný čin i přímé a veřejné podněcování ke spáchání genocidy.