Mluví rusky, ale utekla z Ukrajiny, z Charkova. Čtyřicátnice Irina se teď učí polsky, aby si jako vysokoškolačka mohla najít ve Varšavě práci. „Na Ukrajinu se chceme vrátit, ale víme, že to nebude hned. Kolem Charkova se stále bojuje, město je ostřelováno, takže nevíme, v jakém stavu je dnes náš byt,“ říká. Její desetiletý syn už začal ve Varšavě chodit do školy, muž je v armádě. „O něho mám největší strach. Ale věřím, že vyhrajeme a že se brzy setkáme. Že přijede za námi,“ dodává.

Kanál, který prokope Viselskou kosu a umožní lodím plout do polského přístavu Elblag bez toho, že by musely do ruských teritoriálních vod kolem Kaliningradu.
Polsko už dokončuje baltický Suez. Nový kanál pomůže proti Rusku

Do Polska přišly od počátku války už skoro tři miliony Ukrajinců. Po počátečním obrovském náporu se ale začíná situace uklidňovat. „Teď už vozím víc lidí na vlaky zpátky na Ukrajinu než obráceně,“ říká varšavský taxikář Waldemar. A statistiky polské pohraniční stráže to potvrzují, podle nich se do poloviny dubna vrátilo zpět na Ukrajinu přes 650 tisíc lidí a o víkendu byl poprvé počet odjíždějících vyšší než přijíždějících. To však může změnit ruská ofenzíva na východě Ukrajiny, který vyhání z domovů další stovky tisíc lidí.

Na venkov nikdo nechce

Z asi dvou milionu Ukrajinců, kteří dnes v Polsku jsou a chtějí tu zůstat nejméně do konce války, se už skoro milion zaregistroval a dostal PESEL, polskou obdobu českého rodného čísla. To je v Polsku základní podmínka k tomu, aby bylo možné legálně pracovat. Drtivou většinu z nich, 96 procent, tvoří ženy. 

Z údajů ministerstva informatiky také vyplývá, že zatím se Ukrajinci koncentrují ve velkých aglomeracích. Nejvíce kolem Varšavy, pak v okolí Katovic, Krakova a Wroclawi. Polská vláda sice usiluje o to, aby si více Ukrajinců našlo ubytování ve vesnicích, které jsou mnohdy částečně vylidněné odchodem Poláků za prací na Západ. Ale to se zatím nedaří. Podle průzkumů mezi uprchlíky chtějí v Polsku na vesnici žít jen 3 procenta běženců z Ukrajiny.

S ukrajinskými ženami přijely od Polska i statisíce ukrajinských dětí. Mnohé z nich už nyní chodí do škol, ale část se učí online na svých školách na Ukrajině, jak si zvykly ještě v době covidu. 

To, co je do značné míry překvapující, je velice vysoký podíl Ukrajinců s vysokoškolským vzděláním. Podle průzkumu několika polských nevládních organizací, který ve svém nejnovějším čísle zveřejnil týdeník Politika, má 53 procent uprchlíků z Ukrajiny vysokoškolské vzdělání. Pětina z nich jsou učitelé, 14 procent pracovalo ve službách a 17 procent v sektoru obchodu. 

Podle tohoto průzkumu si chce v Polsku najít práci 63 procent ukrajinských běženců a víc než polovina chce v Polsku pracovat nejméně jistý čas po ukončení války. Zůstat v Polsku plánuje i po válce pouze pětina ukrajinských běženců, většina si však uvědomuje, že budou v Polsku muset zůstat nejméně měsíce, možná i několik let. „Pro Polsko je nyní největší problém, že se stovky tisíc Ukrajinců vrátily na začátku války na Ukrajinu, aby narukovaly do armády, a to skoro zastavilo zdejší stavebnictví,“ říká jeden západní diplomat působící ve Varšavě. „Na místa těchto lidí můžete těžko vzít maminky od dětí,“ dodává.

Statisíce chtějí do Německa

Pro víc než tři sta tisíc Ukrajinců, kteří nyní v Polsku jsou, však není tato země konečným cílem. Většina z nich plánuje, že bude pokračovat dál do Německa. Dalšími cílovými stanicemi jsou Švédsko, Spojené státy, nebo Velká Británie. Česká republika se v těchto statistikách neobjevuje.

Evropská unie udělila všem Ukrajincům „dočasnou ochranu“, která jim maximálně na dva roky umožňuje nalézt útočiště v kterékoli zemi EU. Zároveň jim zajišťuje možnost pracovat, přístup ke zdravotní péči, vzdělání a také sociální podporu.

Civilisté opouštějí za doprovodu vojáků samozvané Doněcké lidové republiky Mariupol.
Přežila holokaust, Putina ne. Svědkyně nacistických hrůz se skrývala ve sklepě

Díky tomu se proud uprchlíků postupně rozděluje vedle států, které sousedí s Ukrajinou, dál do Evropy.

V některých zemích, jako v Maďarsku, nebo Rumunsku, většina uprchlíků nezůstává. Naopak počty běženců postupně stoupají v zemích s vyspělým sociálním systémem, jako je právě Německo, nebo Švédsko. Poměrně hodně ukrajinských uprchlíků odešlo i do vzdálenějších zemí, jako je například Itálie. 

Důležitou roli hraje i to, zda už v zemi před válkou existovala silná ukrajinská komunita. To je právě případ jak České republiky, tak například Bulharska.