Kliknutím zvětšíteNičivé vlny tsunami vyvolává nejčastěji zemětřesení, při němž dochází k tektonickému pohybu litosférických desek na dně oceánů, a tím k rozpohybování obrovských mas vody. Část tsunami způsobuje také sopečná činnost a v suchozemských podmínkách vyvolávají tento jev nejčastěji sesuvy půdy do vodních toků či nádrží.
Zvláště o oceánských tsunami vyvolaných zemětřesením platí, že představují globální nebezpečí, a jejich úder na pobřeží je často spojen s nedozírnými hospodářskými škodami a s obrovskými ztrátami na lidských životech.
Jaké tsunami byly v historii lidstva nejsmrtelnější? To se pokusil před časem zmapovat web Ocean Info, zaměřený na podmořský i mořský život. Vlny tsunami zmíněné v jeho přehledu dosáhly někdy i výšky 50 metrů.
Zemětřesení v Indickém oceánu a tsunami dne 26. prosince 2004
Výška: Padesát metrů (poznámka: jiné zdroje uvádějí maximální výšku 33 metrů s tím, že u velké části pobřeží činila 17 metrů)
Důsledky: Stovky tisíc mrtvých, tisíce vysídlených ze svých domovů a škody za miliardy dolarů.
Dne 26. prosince 2004 došlo u pobřeží Sumatry v Indonésii k úderu vlny tsunami, která je považována za nejhorší v lidských dějinách. Její příčinou bylo zemětřesení o síle 9,1 stupně Richterovy stupnice, tedy o třetí nejsilnější zemětřesení zaznamenané seismografem. S délkou trvání 8,3 až 10 minut jde také o nejdéle trvající zemětřesení, které kdy bylo pozorováno.
Toto zemětřesení vyvolalo až 50 metrů vysokou vlnu, která se po úderu na pobřeží rozlila do vnitrozemí až do vzdálenosti pěti kilometrů. „Tato strašlivá přírodní katastrofa si vyžádala smrt asi 230 tisíc lidí a způsobila škody kolem 10 miliard dolarů,“ uvádí web Ocean Info.
Mezi oběťmi bylo bohužel i osm občanů České republiky, kteří trávili v Thajsku vánoční čas jako turisté. Na pláži Khao Lag v thajském Phúketu zahynuli mimo jiné tři členové kroměřížské rodiny Manďákových (rodiče Vladimír a Marie Manďákovi, syn Vladimír, přežil jen šestnáctiletý Pavel), dále majitel úspěšné české firmy Cleverlance Jakub Dosoudil s přítelkyní Michaelou Baránkovou, nebo pětadvacetiletá baťůžkářka Kristýna Jedlinková z Řevnic.
Tōhoku tsunami v Japonsku dne 11. března 2011
Výška: Deset metrů
Důsledky: Jaderná katastrofa ve Fukušimě Daiichi, tisíce mrtvých a škody za miliardy dolarů
Dne 11. března 2011 zasáhla pobřeží Japonska tsunami dosahující výšky až 10 metrů, která se pohybovala rychlostí více než 800 kilometrů za hodinu. Zemětřesení, jež způsobilo tuto obrovskou vlnu, trvalo šest minut. Bývá označováno jako „Velké zemětřesení ve východním Japonsku“. Bylo to čtvrté nejsilnější zaznamenané zemětřesení od doby, kdy v 19. století začalo moderní vedení záznamů.
K děsivým škodám bohužel přispěla skutečnost, že obyvatelé postižené oblasti byli varováni jen několik minut před úderem vlny, že mají uniknout ze zóny jejího dopadu. Vlna podle Ocean Info navíc zcela zaplavila i některá místa, s nimiž se počítalo při evakuaci jako s bezpečnými. Podle oficiální zprávy z roku 2021 si tsunami vyžádalo 19 747 lidských životů.
Zemětřesení a následná tsunami také způsobily havárii v atomové elektrárně Fukušima. Tři z jejích reaktorů se roztavily a došlo k úniku radioaktivního záření. To vedlo k dalším evakuacím. Hospodářské škody byly vyčísleny na částku mezi 14,5 a 34,6 miliardy dolarů. Událost z 11. března 2011 tak bývá označována jako nejdražší přírodní katastrofa v historii.
Zemětřesení a tsunami v Lisabonu dne 1. listopadu 1755
Výška: Šest až dvacet metrů
Důsledky: Rozsáhlé požáry, tisíce mrtvých, zrod seismologie
Dne 1. listopadu 1755 došlo u pobřeží portugalského Lisabonu k zemětřesení a následné vlně tsunami i řadě požárů, přičemž série těchto katastrof téměř úplně zničila okolní města včetně Lisabonu. Podle současných seismologů mohlo mít zemětřesení sílu 7,7 a více stupňů Richterovy stupnice. Epicentrum zemětřesení bylo asi 200 kilometrů západně jihozápadně od Mysu svatého Vincence. Počet obětí je odhadován na 12 tisíc až 50 tisíc lidí.
Zemětřesení i následná tsunami se považují za jedny z nejsmrtelnějších v historii, ale přinesly i jedno dějinné pozitivum: tehdejší evropští osvícenci a filozofové začali o této katastrofě hodně psát a uvažovat, jak by se podobným tragédiím dalo v budoucnu předejí. To vedlo postupně také ke zrodu seismologie a později moderního inženýrství zemětřesení.
Erupce sopky Krakatoa a tsunami dne 20. května 1883
Výška: až 46 metrů
Důsledky: Tisíce mrtvých, zničení ostrova a vulkánu Krakatoa, sopečná zima
Také slavná erupce sopky Krakatoa u pobřeží Indonésie měla za následek smrtící zemětřesení a tsunami. Řetězec katastrofických událostí započal 20. května 1883 a trval až do 27. srpna. Přibližně 70 procent ostrova Krakatoa a okolních ostrovů bylo zničeno. Samotná erupce se považuje za jednu z nejničivějších sopečných událostí v zaznamenané historii. Byla slyšet až 3000 kilometrů daleko v Západní Austrálii.
Výbuchu a následné tsunami padlo za oběť nejméně 36 tisíc lidských životů, vlna zasáhla dokonce i lodě u jihoafrického pobřeží. Podle Ocean Info byly zaznamenány vlny vysoké až 46 metrů.
Hrůzný dopad této katastrofy, která byla díky pokročilejším záznamovým technologiím dobře zdokumentována, inspiroval později českého spisovatele Karla Čapka k tomu, aby ve svém románu Krakatit o vynálezu fiktivní výbušniny výjimečně ničivých schopností pojmenoval tuto výbušninu právě Krakatit, což je jméno odvozené od vulkánu Krakatoa. Zápletka románu se dále částečně inspirovala tzv. boleveckou katastrofou, což byl výbuch muniční továrny v Bolevci u Plzně na sklonku první světové války.
Zemětřesení a tsunami v Meiō dne 20. září 1498
Výška: až 17 metrů
Důsledky: Od pěti tisíc do 41 tisíc mrtvých, zničení paláce Kótoku-in, v němž byla umístěna socha Velkého Buddhy
Podle dnešních odhadů seismologů mělo toto zemětřesení sílu 8,6 stupně Richterovy škály. Počet obětí spojených s touto děsivou přírodní katastrofou se pohybuje od pěti tisíc do 41 tisíc obětí. Zemětřesení vyvolalo vlnu tsunami, jež zničila buddhistický chrám Kōtoku-in, proslulý monumentální bronzovou sochou Velkého Buddhy z Kamakury z 13. století. Socha úder vlny přežila.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
