Vyúčtování pandemie: Evropu stál koronavirus zbytečně moc

Největší ekonomická krize od války, to je cena za potlačení koronaviru v Evropě. „Nebylo to nutné,“ uvádí Štěpán Jurajda.

V minulosti jsme tu měli SARS, prasečí chřipku…Proč právě z Covidu-19 je v Evropě největší recese od druhé světové války?
To je široká otázka. Nejsem virolog, ale dá se říci, že SARS měl z pohledu tlumení epidemie výhodu v tom, že člověk nebyl nakažlivý před tím, než se projevily příznaky. Takže byla možná včasná izolace. To u covidu-19 není možné. Dnes je svět navíc stále více propojený, takže se vir snadno a rychle dostává přes různé kontinenty.

Bezprecedentní případ. Koronavirem se v Mexiku nakazila novorozená trojčata

Evropské země tedy po příchodu nákazy nic jiného, než vypnout ekonomiku udělat nemohly?
Tak to úplně není. Země, které jsou na podobné epidemie zvyklejší, tedy státy východní Asie, které si prošly například epidemií SARS a dalšími, byly lépe připraveny než evropské státy nebo USA. S epidemií si byly schopny poradit i bez „vypnutí ekonomiky“. Jsou to například Tchaj-wan, nebo Jižní Korea, které dokázaly nosiče nákazy skvěle trasovat, dezinfikovat místa nákazy, nasadit na to opravdu detektivní týmy. A to my jsme na začátku epidemie neměli.

Zdroj: DeníkA proto jsme museli vypnout ekonomiku?
Ano, jinou volbu jsme neměli a náklady na to byly ve stovkách miliard korun. Do budoucna bychom ale už měli být připraveni lépe a měli bychom být schopni se plošným opatřením vyhnout.

A vyhnout se opakování těch obrovských škod…
Ty největší ekonomické škody však nutně nemusí přinést plošné uzavírání, ale strach lidí z epidemie.

Dá se to na něčem ilustrovat?
Je to vidět na Švédsku a Dánsku. Na podobných zemích s podobným náběhem epidemie. Dánsko zvolilo standardní plošná opatření, Švédsko nikoli. Ale přitom šla tamní ekonomika do kolen téměř stejně jako v Dánsku. A to proto, že přes menší omezení se i ve Švédsku, podobně jako v Dánsku, radikálně snížila spotřeba domácností. Proto je do budoucna třeba zabránit plošnému rozšíření nákazy, jinak strach zastaví ekonomiku sám o sobě.

Během pár dnů se Evropská unie na počátku epidemie rozpadla na 27 členských států, kde si každý řešil situaci po svém a uzavřely se hranice. Jak toto přispělo k těm ohromným ekonomickým škodám?
Máme národní státy a je jejich primární rolí starat se o zdraví a bezpečnost svých občanů. Ochrana zdraví občanů v této situaci není ani v jurisdikci EU. Zároveň ale epidemie ukázala zásadní propojenost našich ekonomik. Prostě, když vypnou hospodářství všichni kolem vás, tak vám ho v podstatě vypnou také.

Experiment nevyšel. Seattle chce zrušit bezpolicejní zónu, opět šlo o život

V čem ale Unie musí podle vás v této situaci spolupracovat?
Nezbytné je to v jednotné metodice testování, tak abychom si mohli vzájemně důvěřovat. To nám umožní zbytečně neuzavírat hranice. Společně bychom také měli investovat do léků a vakcín.

Zdroj: Deník

Může v rychlém hospodářském vzpamatování Evropy pomoci balík 750 miliard eur celounijní pomoci, který navrhuje Evropská komise?
Je tu dlouhodobá nerovnováha mezi spořivým severem Evropy a zadluženým jihem. To je zásadní problém EU, ale je to problém obou stran. Pro jižní státy EU by i vzhledem k jejich zadlužení bylo obtížné se z této krize dostat bez nějakého celoevropského balíku pomoci.

Ale jako u všech ekonomických opatření záleží na detailech. Na tom, zda se při rozdělování pomoci budou více zohledňovat dlouhodobé problémy, nebo spíše to, kdo utrpěl v důsledku koronavirové krize. V některých případech, Itálie či Španělska se to ale propojilo.

Zdroj: Deník