Jeden z nově odhlasovaných zákonů zakáže ruským občanům na ukrajinském území vydávat knihy, pokud se nevzdají ruského pasu a nepřijmou ukrajinské občanství. Zákaz se bude vztahovat pouze na jedince, kteří měli ruské občanství po pádu sovětské vlády v roce 1991.

Dále se pak zakáže komerční dovoz knih tištěných v Rusku, Bělorusku a na okupovaném ukrajinském území a zároveň bude vyžadováno zvláštní povolení pro dovoz knih v ruštině z jakékoli jiné země.

Letoun Su-25 při odletu. Ilustrační snímek
Ukrajinci zajali pilota Vagnerovců. Ruské navigaci nevěřil, používal Garmin

Další zákon zakáže přehrávání hudby ruských postsovětských interpretů v médiích, veřejné dopravě, školách, hotelech, restauracích, kinech a dalších veřejných místech. Zároveň zvýší kvóty na ukrajinský mluvený a hudební obsah v televizním a rozhlasovém vysílání.

Umělci, kteří odsoudili ruskou invazi na Ukrajině, mohou požádat o výjimku ze zákazu, napsala BBC s odkazem na prohlášení parlamentu. V žádosti musí uvést, že podporují svrchovanost a celistvost Ukrajiny, vyzývají Rusko k okamžitému zastavení agrese a zavazují se zdržet jakýchkoli kroků, které jsou v rozporu s těmito písemnými prohlášeními.

Aby zákony vstoupily v platnost, musí je ještě podepsat prezident Volodymyr Zelenskyj. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl proti. Obě normy získaly v neděli širokou podporu napříč sněmovnou, a to včetně zákonodárců, které většina ukrajinských médií a občanské společnosti tradičně považovala za prokremelské.

Vítaná omezení

Ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko uvedl, že nová omezení vítá. „Zákony mají pomoci ukrajinským autorům sdílet kvalitní obsah s co nejširším publikem, které po ruské invazi nepřijímá žádný ruský tvůrčí produkt,“ citoval deník The Guardian internetové stránky ukrajinského kabinetu.

V dokumentu se dále uvádí, že zákaz „minimalizuje rizika možné nepřátelské propagandy prostřednictvím hudby na Ukrajině a zvýší objem národní hudební produkce v kulturním prostoru“.

Nová pravidla jsou nejnovější kapitolou na dlouhé cestě Ukrajiny k zbavení se dědictví staleté nadvlády Moskvy. Ukrajina tvrdí, že tento proces, dříve označovaný jako „dekomunizace“, ale nyní častěji nazývaný jako „derusifikace“, je nezbytný ke zrušení staletí politiky zaměřené na potlačení ukrajinské identity.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg
Generální tajemník NATO Stoltenberg: Válka na Ukrajině může trvat roky

Moskva s předloženou novinkou nesouhlasí a tvrdí, že politika Kyjeva, která má ukotvit ukrajinský jazyk v každodenním životě, utlačuje velký počet rusky mluvících obyvatel Ukrajiny. Právě jejich práva Rusko údajně hájí v rámci takzvané zvláštní vojenské operace, jak invazi označuje.

Dlouholetý spor

Tento proces nabral na síle už po ruské invazi na Krym v roce 2014 a podpoře separatistických zástupců v ukrajinském Donbasu, po zahájení plnohodnotné invaze 24. února 2022 nicméně nabyl nových rozměrů.

Omezení ruské literatury a hudby na Ukrajině není jediným krokem, kterým se ukrajinská vláda snaží zbavit spojení s agresivním sousedem. Stovky míst v Kyjevě již byly určeny k přejmenování, aby se zbavily asociací s Ruskem, v dubnu byl poté stržen pomník ze sovětské éry oslavující přátelství ukrajinského a ruského národa, což vyvolalo jásot shromážděného davu.