Špičkoví odborníci a vnímaví politici, kteří jim chtějí naslouchat. Zní to v českých podmínkách jako sci-fi, ale stalo se.

V závěru včerejšího semináře v Senátu k úpravám volebního zákona bylo zřejmé, že ke kýženému výsledku lze dospět, pokud dají zákonodárci jasné zadání a experti jim pomohou nalézt nejschůdnější cestu, jejíž mantinely vytyčil svým nálezem Ústavní soud.

Právní zástupce úspěšných stěžovatelů Stanislav Polčák zopakoval důvody senátního podání. Klíčovým argumentem byla neplatnost žádoucí teze, že každý hlas má mít stejnou váhu, a to ve všech krajích.

Zopakoval, že na jeden poslanecký mandát muselo hnutí ANO získat 19 tisíc hlasů, avšak STAN 44 tisíc. Zatímco na každý ze čtyř největších krajů připadá 22 až 26 mandátů, na malý maximálně deset.

Co chce Ústavní soud

Upozornil také, že od roku 2001 se Ústavní soud nikdy nezabýval revizí volebního systému v rámci plenárního přezkumu, až letos. Z jeho verdiktu podle profesora Jana Kysely plyne zákaz kombinace současných 14 volebních krajů a d´Hondtova dělitele, což dohromady popírá princip poměrnosti.

Dále chce, aby se s koalicemi nakládalo promyšleněji (mohou se třeba zcela zrušit, postavit na roveň jednotlivým kandidujícím subjektům, zatížit načítací klauzulí nebo zvýhodněním jednotlivých členů v jejich rámci).

Poslanci Marek Výborný, Milan Feranec či Vojtěch Pikal zdůraznili, že o kvoru pro koalice se musí rozhodnout rychle.
„Pokud by nyní podala kandidátní listinu nová koalice pěti stran a teprve někdy v červenci bychom přijali zákon, která by pro ně znamenala nutnost překonat třeba jedenáctiprocentní hranici místo pětiprocentní, mohly by být volby napadeny,“ uvedl lidovec Výborný. Nabízí se tudíž i možnost stanovit načítací klauzuli pro koalice až pro další sněmovní volby.

Lebedova formule

Právní experti a politologové se shodli, že když Ústavní soud nezrušil čtrnáct volebních krajů, měli by se toho zákonodárci přidržet.

„Z nálezu lze vyčíst vzkaz nezasahovat do příliš mnoha věcí, aby se zbytečně nevyrobil další problém,“ podotkl Kysela. Proto také všichni přítomní odmítli bonus pro vítěze, který je výrazným většinovým, ale nikoliv většinotvorným prvkem. Hnutí ANO v roce 2017 dostalo díky přepočtu 15 mandátů navíc, ale přesto vznikla menšinová vláda.

Jako nejsvízelnější se tedy jeví matematická formule, na jejímž základě se budou přidělovat mandáty podle získaných hlasů. Nejzajímavěji a nejschůdněji zněl návrh politologa Tomáše Lebedy. Podle něj by se předem určilo 170 mandátů, které se budou stranám přiděleny obdobně jako dosud. Zbylých třicet by se pak v kompenzačním skrutiniu rozdělilo do krajů, aby se vyrovnaly rozdíly mezi stranami.

Mandáty by mohli získat například držitelé největšího počtu preferenčních hlasů. „Musí se dodržet princip, že hlasy pro stranu nesmějí bez ohledu na velikost kraje propadnout,“ dodal Kysela.