Prezident v sobotu rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň. "S tím, že samozřejmě to bude kampaň poněkud jiná, méně kontaktní," řekl. Kvůli covidu-19 budou podle něj muset strany více spoléhat na technické prostředky než na kontakt s voliči. V projevu je vybídl, aby předložily jasné programy bez frází.

Zeman měl čas na rozhodnutí o termínu voleb do začátku července. Vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním se výrazně odchýlil od dosavadní praxe své i svých předchůdců. Například v roce 2017 říjnový termín voleb do Sněmovny stanovil 19. dubna, tedy šest měsíců před hlasováním. Jeho předchůdce Václav Klaus vyhlašoval, podobně jako Václav Havel, volební dny na konec května či začátek června asi čtyři měsíce před jejich konáním. Výjimkou byly volby v roce 1996, kdy se otázka společného či rozděleného konání sněmovních a senátních voleb stala předmětem koaličního sporu a řešila se už na podzim 1995. V případě předčasných voleb v letech 2013 a 1998 se volby konaly dva měsíce, respektive dva a půl měsíce po vyhlášení.

Na rekordní předstih vyhlášení voleb upozornil poslanec TOP 09 Dominik Feri. "Proč? Kdybych si měl tipnout, tak asi i proto, že vyhlášením začíná volební kampaň a na tu lze použít do voleb 90 milionů. A to ať už jste jedna strana nebo koalice dvou či tří stran. Jedna strana má tedy fakticky navrch," napsal na twitteru. Poukázal tak na plán opozičních stran vytvořit volební koalice. Na spolupráci se domlouvají Piráti a STAN nebo ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Státní maturita na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti stavebním v Kolíně.
Přijímačky za koronaviru. Maturity a zkoušky budou převážně v režii škol

Člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí Jan Outlý na svém twitteru napsal, že podle zkušenosti stát potřebuje na "pohodlnou přípravu" voleb asi dva měsíce. Protože kandidátní listiny je třeba registrovat 66 dní před hlasováním, je podle něj praktické volby vyhlašovat asi čtyři až pět měsíců před jejich konáním. "Pro vyhlášení voleb deset měsíců předem nevidím jiný než politický důvod," poznamenal. V jiném příspěvku uvedl, že ve chvíli, kdy rozhodnutí prezidenta vyjde ve Sbírce zákonů, začne se veškerá propagace politických stran započítávat do limitu 90 milionů korun. "Opoziční koalice, které už začaly propagovat svoji značku, si tak začnou ukrajovat z rozpočtu na říjnové volby," napsal.

Podle projektu Transparentní volby, za kterým stojí organizace Transparency International, daly v roce 2017 na volby nejvíce ČSSD a ANO, a to přes 80 milionů korun. STAN do voleb investoval asi 55 milionů korun, strana TOP 09 vložila 74 milionů, lidovci dali 52 milionů, ODS 71 milionů a Piráti téměř 12 milionů. Před minulými sněmovními volbami začal platit limit omezující volební výdaje na 90 milionů korun.

Podle volebního modelu agentury Kantar CZ zveřejněného v polovině prosince Českou televizí by volby v listopadu vyhrálo hnutí ANO s podporou 25 procent, proti říjnu 2,5 procentního bodu ztratilo. Druzí Piráti si pohoršili o jeden procentní bod na 20 procent, naopak třetí ODS jeden procentní bod na 11,5 procenta získala. Starostové a nezávislí (STAN) a hnutí SPD by získali 10,5 procenta. Na potřebnou pětiprocentní hranici dosáhla v listopadovém modelu ještě TOP 09. Vládní ČSSD v listopadu měla podporu 4,5 procenta, stejně jako lidovci. KSČM průzkum přisoudil 3,5 procenta voličských hlasů.