Úprava důchodového systému a posun odchodu do penze

Odhadovaná úspora: letos 20 miliard korun

Protože důchody patří mezi takzvané mandatorní (tedy povinné) výdaje rozpočtu, vláda letos změnila vzorec valorizace. Přes odpor opozice prosadila, že průměrná měsíční penze od června vzroste o 760 korun. Podle dosavadního modelu by však vzrostla o 1770 korun. Úspora vznikla vzhledem k tomu, že se do valorizace opět započítává jen třetina růstu reálných mezd, jako tomu bylo do roku 2018. Tím by se měl růst důchodů zpomalit.

Jednoznačně to chválí například analytik České spořitelny Michal Skořepa. „Stejně potřebné je i nastavení věku odchodu do důchodu tak, aby se automaticky měnil v zájmu udržitelnosti českého penzijního systému,“ uvedl.

Jinak to ale vidí ekonomka Ilona Švihlíková. „Očekávám, že se vláda poveze po těch nejslabších. Úprava valorizačního schématu to ukázala jasně,“ prohlásila.

Nižší slevy na jízdném

Odhadovaná úspora: 3,3 miliardy korun ročně

Nyní stát platí polovinu z jízdného dětem a studentům do 26 let, seniorům starším 65 let a invalidním důchodcům s invaliditou třetího stupně. Podle NERV je tato pomoc nesystémová a drahá. Dopravci prý kvůli ní uměle navyšovali ceny, aby legálně získali co nejvíce peněz.

Slevy by se proto měly vrátit k původnímu modelu platnému do roku 2018, kdy děti do šesti let cestovaly zdarma a důchodci se slevou 25 procent. Senioři mladší 70 let si tehdy museli pořídit speciální průkazku na zvláštní jízdné. Sedmdesátníci ji již předkládat nemuseli.

Konec státní podpory stavebního spoření

Odhadovaná úspora: 4,2 miliardy korun

Stavební spoření je podle kritiků již jen běžným spořením, ale se státní dotací. Poskytovat by se mohlo i nadále, ale bez státní podpory. Než by postupně do šesti let doběhly dosavadní smlouvy, mohly by se stavební spořitelny připravit na změnu strategie, případně se transformovat na instituce jiného typu. Úvěry ze stavebního spoření se pravděpodobně do budoucna budou využívat k financování zateplení a dalších úprav pro úspory v rodinných domech.

Rušení míst státních zaměstnanců

Odhadovaná úspora: 15 miliard korun

Snížení počtu úředníků o šest procent již vláda odsouhlasila. Navazovat by mohly audity u centrálních institucí, na jejichž základě by se mohly některé agendy sloučit a snížit tak počet lidí, kteří je obstarávají.

Úspory ve vědě

Odhadovaná úspora: nevyčíslena

Stát podporuje desítky takzvaných resortních výzkumných ústavů, u nichž podle NERV nemusí být zřejmý veřejný zájem a jejichž činnost nemusí být vždy efektivní. Proto doporučuje snížit jejich podporu.

Snížení počtu obcí a krajů

Odhadovaná úspora: 10 miliard korun ročně

České obce mají v průměru asi 1700 obyvatel, což je nejméně v celé Evropské unii. Obcí je zde tedy mnoho. A v nich ještě více volených politiků, celkem přes 60 tisíc. Výdaje na samosprávu jsou proto vysoké a neúměrně zatěžují celý systém. Menší obce by se proto měly slučovat a jejich činnosti přenášet na obce s rozšířenou působností. Uvažuje se také o snížení počtu krajů ze 14 na osm.

Snížení počtu vězňů i policistů

Odhadovaná úspora: celkem 6 miliard korun

Průměrný počet vězňů na 100 tisíc obyvatel v zemích Evropské unie činí 144, v Česku jich však zatěžuje rozpočet věznic 179. Jejich počet by se postupně mohl snížit o 40 procent zavedením náramků pro domácí vězně, změnou kvalifikace a sazeb některých trestných činů.Rozpočet Vězeňské služby by po zrušení některých věznic i pracovních míst v nich mohl klesnout až o čtvrtinu.

Také policistů má Česko vzhledem k počtu obyvatel mnohem více, než je v EU zvykem. Na 100 tisíc lidí jich zde připadá 376, v evropském průměru jich ale bývá jen 332.

Zrušení výchovného

Odhadovaná úspora: 19 miliard korun ročně

Podle NERV je takzvané výchovné pro seniory, kteří vychovali děti, nekoncepčním prvkem, jenž zbytečně zatěžuje důchodový systém. Na jeho zrušení se ale vládní koalice asi neshodne. KDU-ČSL ho totiž ostře odmítá. Její šéf a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dokonce chtěl původně výchovné valorizovat, ale už od toho upustil.

Kratší rodičovská

Odhadovaná úspora: 5 až 7 miliard korun ročně

Česko patří k rekordmanům v délce rodičovské, kterou lze čerpat dokonce až po dobu čtyř let. Její zkrácení o rok, tedy na nejdéle tři roky, by přineslo státní pokladně i peníze navíc také vyšším výběrem daní a pojistného. Toto opatření by však mělo provázet snížení administrativy pro jesle, dětské skupiny a školky.

close Pravidelné debaty s prezidentem Petrem Pavlem na Deník.cz info Zdroj: Deník zoom_in Pravidelné debaty s prezidentem Petrem Pavlem na Deník.cz

Vyšší daň z příjmu

Odhadovaný výnos: přes 100 miliard korun

Výrazně vyšší výběr daní by přinesla daňová změna do stavu podobného tomu před zrušením superhrubé mzdy v roce 2020. Měla by zahrnovat úpravu sazeb, slev na dani a snížení rozdílu mezi zdaněním zaměstnanců a živnostníků. „Návrat zdanění příjmu zaměstnanců na úroveň před takzvaným zrušením superhrubé mzdy doporučuje Česku i Mezinárodní měnový fond,“ připomněl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle NERV by sazba by měla činit zhruba 19 procent. Přímo ke konceptu superhrubé mzdy se ale již vracet nechce.

Revize sazeb spotřební daně

Odhadovaný příjem: desítky miliard korun

Vzhledem k tomu, že některé sazby spotřební daně se již déle než deset let nominálně nezvýšily nebo se dokonce snížily, reálně vzhledem k inflaci vlastně klesaly. Pro jednotlivé oblasti zboží by se měly revidovat a navrhnout nové sazby. Jde zejména o minerální oleje, líh, pivo, tabák a tabákové výrobky. NERV dokonce zmiňuje možnou legalizaci trhu s konopím. Vedly se rovněž úvahy o zdanění tichého vína, ministr financí Stanjura ale od tohoto záměru ustoupil.

Zrušení slevy na nepracující manželku

Odhadovaný příjem: 4,7 miliardy korun

Tuto slevu využívá asi 200 tisíc lidí. Podle NERV však podpora demotivuje matky od návratu do práce po rodičovské dovolené. V tom případě by jejich partner o slevu ve výši 24 840 korun přišel. Domácnosti se skutečně nízkými příjmy tuto podporu nevyužívají. Proto lze rodiny lépe podporovat jinými způsoby.

Omezit paušální daně

Odhadovaný výnos: až miliarda korun

Rozšíření paušální daně pro živnostníky s tržbami do dvou milionů korun, které začalo platit od začátku letošního roku, podle NERV ještě více prohlubuje rozdíly ve zdanění zaměstnanců a živnostníků. Navíc se tím v době vysoké inflace poskytuje vysoká úleva lidem s relativně vysokými příjmy.

Jaké odvody nyní platí živnostníci s paušální daní

- první pásmo: záloha 6802 korun měsíčně (pro živnostníky s ročním příjmem do milionu korun nebo OSVČ s příjmy do dvou milionů korun s uplatnitelným výdajovým paušálem 80 procent nebo s ročními příjmy do 1,5 milionu korun a uplatnitelným výdajovým paušálem 60 procent)

- druhé pásmo: záloha 16 tisíc korun měsíčně (pro OSVČ s ročními příjmy do 1,5 milionu korun, které se do prvního pásma nevešly kvůli nižšímu výdajovému paušálu nebo živnostníky s příjmy do dvou milionů korun s uplatnitelným výdajovým paušálem 60 procent)

- třetí pásmo: záloha 26 tisíc korun měsíčně (pro zbývající OSVČ s příjmy do dvou milionů korun)

Omezení daňových výjimek

Odhadovaný příjem: až desítky miliard korun

Různé výjimky připravují rozpočet o peníze. V NERV se diskutovalo například o omezení nebo zrušení výjimek v souvislosti s odpočty z hypoték, osvobozením příjmů z prodeje cenných papírů či investičních pobídek.

Poplatky za vysokoškolské studium

Odhadovaný výnos: neupřesněn

Jednou z variant je zavedení státem regulovaných vratných studentských grantů na živobytí a na úhradu školného a následné zavedení školného na veřejných vysokých školách. Možností by byl i fixní poplatek za každý rok studia, který by se zvyšoval po překročení standardní doby studia. Výnosy ze školného by pomohly financovat provoz a rozvoj škol.

Zavedení karenční doby v případě nemoci

Odhadovaný výnos: neuvedeno

Opětovné zavedení karenční doby (tedy jednoho až tří dní na počátku nemoci, které se nemocnému zaměstnanci neproplácejí) by snížilo počet krátkých pracovních absencí z důvodu nemoci. Ty částečně způsobuje snaha zaměstnanců o zneužívání pojistného systému. Výjimkou by byla pandemie, kdy je žádoucí nemotivovat pracovníky k chození do zaměstnání.

Změny snížených pásem daně z přidané hodnoty

Odhadovaný výnos: řádově desítky miliard korun

Za většinu běžného zboží a služeb se nyní platí daň z přidané hodnoty (DPH) v základní sazbě 21 procent. Kromě ní existují i dvě snížené sazby. První je 15 procent a vztahuje se například na potraviny, zdravotnické potřeby, dětské sedačky do aut, likvidaci komunálního odpadu či pohřební služby. Jen deseti 10 procenty se potom ve druhé snížené sazbě zdaňuje kupříkladu kojenecká výživa, očkovací látky a léky, knihy, noviny a časopisy, stravování v restauracích nebo vstupné na kulturní a sportovní akce. Ekonomové uvažují například o sjednocení snížené sazby na 13 či 14 procentech.

Z nízké sazby daně kupříkladu u potravin těží i vyšší příjmové skupiny. Kromě toho právě u potravin si po krátkodobém zlevnění vzniklý rozdíl dodavatelé promítají do svých marží, které zvyšují. Na seznamu snížených sazeb bývá nejen základní zboží, ale i to, co si lidé s nízkým příjmem nemohou dovolit.

Vyloučeno není ani zvýšení základní sazby DPH z 21 procent na 23 procent, což navrhuje vládní strana STAN.

Zvýšení daně z nemovitých věcí

Odhadovaný příjem: jednotky miliard korun

V Česku je tato daň historicky velice nízká, vzhledem k inflaci navíc hodnota jejího výběru klesá. Kdyby se to nezměnilo, postupně by spadla až téměř k nule. Podle NERV by se mohla zvyšovat třeba podle inflace nebo na základě růstu cen nemovitostí. Výnosy z této daně nyní směřují do obecních rozpočtů, případné navýšení by však mohlo jít do státního rozpočtu.

Vyšší daň by mohla snižovat zájem lidí držet si nemovitosti k investici, ceny nemovitostí by proto mohly klesat.

Zrušení školkovného

Odhadovaný výnos: neupřesněn

Roční sleva na dani až ve výši minimální mzdy podle NERV pomáhá jen rodičům, kteří mají vyšší příjem. Tato úleva naopak nepomáhá rodičům s nízkými výdělky, zejména samoživitelkám. Odborníci doporučují, aby stát takové lidi podporoval jiným způsobem. „Z pohledu státu by bylo pravděpodobně efektivnější, kdyby peníze přidělil přímo,“ uvedl David Borges ze společnosti Člověk v tísni.

Méně lidí v exekuci

Odhadovaný výnos: neupřesněn

Snížením počtu lidí v exekuci by se zvýšil výběr daní včetně pojistného. Takoví lidé totiž nemají motivaci pracovat legálně, protože je o vydělané peníze z velké části připraví umořování dluhu a jeho příslušenství. Od dluhů jim mohou pomoci úlevy jako například takzvané milostivé léto. Loni bylo podle Exekutorské komory v Česku v exekuci přes 683 tisíc lidí.

Průměrná exekuce na jeden dluh činila zhruba 80 tisíc korun, celkově však na jednoho dlužníka v exekuci vzhledem ke kumulaci dluhů připadalo k vymáhání 488 500 korun.

Co na návrhy NERV říkají další ekonomové:

Ilona Švihlíková

děkanka Vysoké školy obchodní Panevropské univerzity Praha

Nejprve je nutná analýza stavu, proč je zde strukturální deficit ve výši 200 miliard korun. Ten nevznikl sám, je to důsledek politických rozhodnutí na straně příjmů v minulých letech. Namátkou snížení DPH na ubytovací služby, zrušení EET (které rozhodně má rozpočtový dopad), zavedení zpětné vratky daně, zrušení daně z nabytí nemovitostí, zavedení paušálu pro živnostníky. A samozřejmě zrušení superhrubé konstrukce daně a zavedení takové, které dělá „sekeru“ kolem 100 miliard korun. Dále pak je vhodné mít vůbec přehled, jaké subjekty daně platí a kdo se zdanění vyhýbá.

Není v tuto chvíli jasné, které návrhy a v jaké podobě budou přijaty, ale počítám s rétorikou, že jsme si žili nad poměry, přičemž opatření budou kolem nejbohatších skupin našlapovat po špičkách. Od této vlády nic jiného očekávat nelze.

Michal Skořepa
ekonom České spořitelny

Každé úsporné opatření se samozřejmě dotkne některé části dnešní populace, ať to jsou důchodci, nebo třeba majitelé nemovitostí, a sníží jí růst příjmů nebo zvýší růst výdajů. Ale na druhé straně sníží výdaje nebo zvýší příjmy následujícím generacím díky nižšímu veřejnému zadlužení. S principem mezigenerační solidarity nejspíš většina z nás souhlasí.

Jde ale o to, které části populace a ekonomiky by nyní měly nést břemeno dodatečných úspor. Je na vládě, aby tyto části přesvědčila o tom, že navržené změny jsou férové.