close Deník proti fake news. info Zdroj: Deník zoom_in Deník proti fake news. „Chcete recept na ptačí chřipku, jejíž ‚virus‘ ani neexistuje? Ptačí chřipka je obyčejný detox po otravě ptačího organismu, která může přijít z různých zdrojů – potrava, pití nebo ovzduší. Zkuste dát vysílač milimetrových vln (tzv. 5G) vedle drůbežárny, a uvidíte, co se stane. Naštěstí se slepice nedívají na televizi, tak psychosomatický původ odpadá.“

Tak zní zpráva, která se v neděli 4. února 2024 objevila v dezinformační facebookové skupině COVID logika s 5,8 tisíci členů a do středy 7. února dosáhla více než 180 sdílení, jak individuálními uživateli, tak i na dalších facebookových stránkách či ve skupinách (například na stránce Československo TV se 7,6 tisíci sledujících). Komentáře diskutujících přitom nasvědčují, že jsou ochotni brát tuto dezinformaci vážně – nebo se přinejmenším tvářit, že ji vážně berou.

V České republice bylo po téměř osmi měsících potvrzeno nové ohnisko ptačí chřipky. Do dnešního dne ohnisek přibylo:

„Opět další podvod,aby mohli vyvraždit slepičí chovy a oni měli alibi ,až se někdo zeptá proč to museli udělat,“ píše například jedna z uživatelek (jazykově neupravováno, pozn. red.).

„Vše je vymyšlené a obětí je nespočet,“ reaguje další. V diskusi nechybějí ani odkazy na další dezinformační kanály, rozebírající různé konspirační teorie. Úvodní tvrzení o ptačí chřipce, od nějž se celá diskuse odvíjí, je ale samozřejmě úplně nesmyslné.

O viru ptačí chřipky

Ptačí chřipkové viry pochopitelně existují. „Typický virus ptačí chřipky je chřipkový virus typu A(H5N1). Poprvé se objevil u ptáků v roce 1961 v jižní Africe. Podobně jako ostatní viry cirkuluje mezi ptáky po celém světě, je pro ně velmi nakažlivý a může je zabíjet,“ konstatuje na svých webových stránkách Vakciny.net známý český vakcinolog Marek Petráš, působící v Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Divocí ptáci přenášejí podle Petráše ptačí chřipkové viry ve střevech a zpravidla neonemocní, ale ptačí chřipka se může snadno přenést i na domácí ptáky (včetně kuřat, kachen a krůt), a ti mohou uhynout.

Protestní akce zemědělců probíhají v řadě evropských zemí, v Česku je zvažuje Agrární komora ČR. Výzvy k akci v půli února nepocházejí od ní:

Chřipkový virus se z nakaženého ptáka šíří ve slinách, nosních sekretech a trusu. „Vnímaví ptáci se nakazí při kontaktu s prostředím, kde se vyskytuje trus, nebo povrchem předmětů s výměšky nakažených ptáků. U člověka bylo nejvíce případů ptačí chřipky zaznamenáno u lidí vystavených nakažené drůbeži nebo těch, kteří přišli do styku s kontaminovaným prostředím,“ uvádí Petráš.

Podle české Státní veterinární správy mohou viry vysoce patogenní ptačí chřipky (především H5N1) způsobit u domácí drůbeže rozsáhlé ztráty. Naopak u volně žijících vodních ptáků (například kachen) jsou úhyny vzácné, nicméně tito ptáci jsou k nákaze vnímaví a velice často jsou hlavním rezervoárem nákaz. Podrobné informace o aktuální situaci v Česku lze najít zde, o situaci v Evropě a ve světě zde.

5G technologie přišla později

Souvislost s 5G je nesmyslná už jenom proto, že první epidemie ptačí chřipky se objevily dlouho předtím, než byla 5G technologie vůbec vynalezena a uvedena do praxe. První evropské vysílače signálu 5G neboli páté generace bezdrátových systémů byly otestovány v říjnu 2017 v Berlíně společností Deutsche Telecom. V únoru 2018 byla tato technologie testována na zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu a k jejímu prvnímu poměrně významnému nasazení došlo v dubnu 2019 v Jižní Koreji.

Ptačí chřipka je naproti tomu známa vědcům mnohem déle a k jejímu prvnímu známému přenosu na člověka došlo už v roce 1997. „Případy AI H5N1 byly poprvé popsány v Hongkongu v roce 1997, kdy na tuto nemoc začali nejdříve umírat ptáci a později téhož roku byl hlášen zoonotický přenos H5N1 u tříletého dítěte v Hongkongu, což byl první zaznamenaný případ onemocnění H5N1 u lidí,“ uvádí Oxford Academic.

V letech 2003 a 2004 vypukla epidemie ptačí chřipky mezi drůbeží v celkem osmi asijských zemích (v Kambodži, Číně, Indonésii, Japonsku, Laosu, Jižní Koreji, Thajsku a ve Vietnamu), přičemž ve třech z těchto zemí (v Thajsku, Vietnamu a Kambodži) onemocněli touto chorobou i lidé.

Dlouhodobý strašák dezinformátorů

Dezinformace o vlivu sítě 5G na lidské zdraví se začaly v Česku i ve světě šířit souběžně se zaváděním této technologie, tedy zhruba od roku 2018, a zesílily zejména poté, co se ve světě objevila nákaza onemocněním covid-19. Podle některých konspiračních teorií způsobily tuto epidemii právě sítě 5G, jež mají být údajně nástrojem ke zničení lidstva.

Hned první den po spuštění aplikace eDoklady se proti této službě spustila vlna dezinformací:

Tuto nesmyslnou hypotézu se dezinformátoři snažili podložit různými tvrzeními, jež ovšem nebyla pravdivá: například, že prvním městem na světě pokrytým 5G technologií byl čínský Wu-chan, v němž byly zaznamenány první případy výskytu covid-19. Byla to ale lež, ve skutečnosti už před Wu-chanem instalovala 5G sítě města ve zmíněné Jižní Koreji a v USA.

Za projevy „destrukčního vlivu“ 5G sítě byly také vydávány některé běžné přírodní jevy: například veverky běhající do kruhu, nebo hrající si ptáci.