Nenápadná krajina Třebíčska, které dominují pole a louky, skrývá bohatou historii. Ačkoliv leží stranou velkých center, i tady probíhal intenzivní odboj během druhé světové války. Působil zde výsadek Spelter, kterému se podařilo navázat spojení s Londýnem pomocí vysílačky Lenka. Z regionu pocházel i jeden z nejznámějších českých parašutistů Jan Kubiš, který se dostal do povědomí atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Muzea i rekreační chaty. Díky nadšencům ožívají někdejší bunkry novým životem
Muzea i rekreační chaty. Díky nadšencům ožívají bunkry novým životem

Odboj se na Třebíčsku začal formovat okolo roku 1940. Nejprve to byla Obrana národa, poté Rada tří. „Působila zde také Šašovická skupina, která se v prostoru Želetavy začala formovat už v roce 1939. Tehdy šlo o komunistickou odbojovou organizaci. Dále pak Domamilská skupina Ivan, odbojová skupina v Kněžicích a Petrovicích a skupina Jánošík z Jakubova,“ říká badatelka Pavlína Sovková, která se odbojem na Vysočině zabývala ve své bakalářské práci.

Od roku 1944 na Třebíčsku také začal působit výsadek Spelter. „Byl vysazen u obce Kramolín. Během druhé noci dorazili parašutisté do Boňova, kde je odhalila hlídka, která v té době byla určena v každé obci, aby případně zabránila vniknutí nevítaných osob. Parašutisté byli zadrženi, ale nakonec se jim podařilo osvobodit. Hlídkující František Pelán se odbojáře vydal sledovat a následně jim nabídl pomoc a schoval je ve stodole,“ vyhledala dle zápisů z kroniky knihovnice Jitka Bartoňová z Myslibořic.

Dvě velmi vzácné knihy doputovaly z Velké Británie do základní školy ve Sloupu. Jsou to  česky psané válečné deníky bývalého příslušníka britského královského letectva (RAF) Zbyška Nečase-Pembertona. Ten část života prožil právě v obci v srdci Moravského
Škola na Blanensku má unikátní deníky. Přivezla je vdova po letci RAF

Parašutisté se pak přemístili do Myslibořic, odkud se jim podařilo navázat spojení s Londýnem. „Odešli k hajnému Vitoušovi, který bydlel na hájence na Ostrých. Hajný jim poskytl úkryt a pomohl jim napojit se na odbojovou skupinu fungující v Myslibořicích. Odboj byl veden Ladislavem Papulou, který s pomocí souseda Fialy zajistil, aby parašutisté mohli vysílat z Papulova statku. V noci ze 4. na 5. června se Spelter poprvé spojil s Londýnem,“ osvětlila Bartoňová.

Příběh Jakuba Kubiše

S Třebíčskem je také spjat příběh parašutisty Jana Kubiše. „Narodil se 24. června 1913 v Dolních Vilémovicích. Jeho otec se živil jako obuvník, matka mu zemřela. Po vychození školy pracoval jako čeledín v nedalekém Rudíkově, setrval až do nástupu na základní vojenskou službu v roce 1935 ve Znojmě. Po jejím absolvování se rozhodl v armádě zůstat jako délesloužící v hodnosti rotného,“ popisuje Sovková.

Pietní vzpomínka 14. srpna 2019 u pomníku letců RAF v Praze v den výročí, kdy se českoslovenští letci vrátili z Británie zpět do Prahy v roce 1945.
Vzpomínáme! Lidé přišli uctít památku československých letců v RAF

Právě s okupací Československa začal Kubišův příběh coby odbojáře. „S okupací vlasti se nesmířil, rozhodl se odejít do zahraničí. Své rodině nic neřekl, poslal jim dopis, až když byl v Polsku. Tam vstoupil do československé vojenské jednotky. Po přesunu do Francie se stal členem Francouzské cizinecké legie, a po kapitulaci Francie byl přesunut do Anglie. V říjnu 1941 byl jmenován členem výsadkové skupiny Anthropoid,“ komentovala Sovková.

O příběhu Jana Kubiše vypráví jeho rodný dům v Dolních Vilémovicích. S pomocí dobrovolníků a peněz ze sbírek se jej podařilo zrekonstruovat do původní podoby. Během oprav se podařilo objevit skryté předměty včetně Kubišových dopisů, vysvědčení nebo fotografií. V muzeu jsou také k vidění dochované kusy stejnokroje a vojenské výzbroje, originální odznak z čepice a kus padáku.

Sestry Kovárníkovy

Během působení v Praze Kubiš navázal kontakt s dalšími členkami odboje, sestrami Kovárníkovými, které pocházely z Ohrazenice u Jaroměřic nad Rokytnou. „Při přípravách atentátu jim pomáhaly rodačky z Vysočiny, z obce Ohrazenice, nacházející se nedaleko od Dolních Vilémovic, Marie Kovárníková a Ludmila Soukupová. Marie prý měla s Janem Kubišem podle nepotvrzených informací vážný vztah již v předválečném období. Podle vzpomínek zapsaných v ohrazenické kronice Marie s Janem Kubišem navštívili v Ohrazenicích jejího bratra Rudolfa,“ zmiňuje Sovková.

Sestry Kovárníkovy pomáhaly při přípravě atentátu. „Obě společně s Annou Malinovou nejprve dělaly Josefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi doprovod po Praze, aby působili nenápadně. Společně navštívili výstavu v pražském Výstavišti, nazvanou Sovětský ráj, která byla uvedena od 28. února 1942. Parašutisté navštěvovali i jejich byt, kam byly přicházely informace o odjezdech Reinharda Heydricha z Pražského hradu. Sestry Kovárníkovy byly popraveny v Mauthausenu 24. října 1942 za svoji činnost v odboji,“ uvádí Sovková.

Pietní akt u Památníku životické tragédie v Havířově.
Od tragédie v obci Životice letos uplyne pětasedmdesát let

Šťastnou náhodou byla rodina sester ušetřena vyšetřování gestapem. „Do Ohrazenice přijelo gestapo. Bratr a rodiče sester Kovárníkových byli ušetřeni přízní osudu, když jim v dokladech zkomolili jména z Kovárník na Kovářník. To jim zachránilo život. Po kontrole dokladů a zjištění, že jméno nesouhlasí, gestapo z Ohrazenice odjelo a do konce války se neukázalo,“ vysvětlila Sovková.

Zachránit se podařilo i Ludmilinu dceru Ludmilku. „Svoji dceru Ludmila ukryla před svým zatčením ke známé, též rodačce z Ohrazenice, která žila v Praze naproti přes ulici. Ta o pár dní později informovala otce obou sester Antonína Kovárníka, aby si přijel pro malou Ludmilku do Prahy. Poté ji nějaký čas ukrývali v Ohrazenici,“ komentuje Sovková.

Muzeum letců RAF

Odkaz odbojářů, kteří působili nejen v Česku, připomíná na Třebíčsku také stálá expozice v muzeu letců RAF na zámku v Polici u Jemnice. Jde o unikátní muzeum. Expozice jsou sestaveny chronologicky od první republiky až po dobu protektorátu. Muzeum ukazuje cestu našich letců od roku 1938 do konce války a všímá si i jejich dalších osudů. Ve vitrínách jsou například letecké přístroje, uniformy, záchranné čluny, zbraně, nábojnice i lžíce. Většina exponátů je autentická.

Charitativní akce Korunka Luhačovice. Přílet vrtulníku MI-171 Š z 23. vrtulníkové základny v Přerově na letiště v Luhačovicích.   Na snímku podplukovník RAF Alois Dubec.
Zemřel neúnavný, vtipný a pozitivní válečný veterán Alois Dubec. Bylo mu 96 let

K vidění jsou větší exponáty, například záchranný člun s radarovým zařízením, těžký kulomet, navigační a zaměřovací přístroje nebo znaky perutí. „Nejsou tu jen technické věci, ale třeba i jídelní lístky, šatenky, doklady, domovské listy, pracovní knížky,“ popsal při otevření v roce 2018 Zdeněk Sadecký ze spolku letecké historie Czech Spitfire Club.

Kde na Třebíčsku najdete připomínky odboje z časů 2. světové války

Rodný dům Jana Kubiše

Kde: Dolní Vilémovice
Kdy: celoročně
Za kolik: vstupné dobrovolné
Proč: Nachází se zde expozice připomínající osobnost účastníka atentátu na Reinharda Heydricha. Expozice obsahuje desítky předmětů včetně věcí, které stavbaři našli při rekonstrukci Kubišova rodného stavení pod schody na půdu. Kromě drobností, jako je například nůž či háček na klíče, si zde prohlédnete také Kubišovy dopisy, vysvědčení a domovský list. Mezi historické skvosty patří dochované kusy stejnokroje a vojenské výzbroje, kus padáku, výložky, knoflíky z uniformy nebo odznak z čepice.

Pamětní deska rodiny Papulových

Statek Papulových v MyslibořicíchZdroj: Deník / RedakceKde: Myslibořice
Kdy: celoročně
Za kolik: zdarma
Proč: Rodina Papulova žila na rozlehlém statku v Myslibořicích. Otec Augustin Papula byl v předválečném období starostou. Bratr Ladislav za války pracoval na brněnském úřadě. Při spolupráci s výsadkářskou skupinou Spelter (v domě Papulových byla umístěna vysílačka pro spojení s Londýnem) byla rodina Papulova odhalena gestapem a popravena.

Hájenka na samotě Ostrý

Kde: Myslibořice
Kdy: celoročně
Za kolik: zdarma
Proč: Pan František Vitouš žil na hájence Ostrý se svojí manželkou Marií a dvěma dcerami. Na začátku května 1944 byl požádán o ukrytí tří parašutistů z operační skupiny Spelter, kteří byli posláni ze Západu a měli zajišťovat odbojovou činnost na území naší republiky. Hájenka nebyla bohužel elektrifikovaná, a protože parašutisté potřebovali navázat spojení s Londýnem, seznámil je hajný Vitouš s Ladislavem Papulou, který ve svém domě zřídil vysílací středisko.

Pamětní deska a síň sester Kovárníkových

Kde: Ohrazenice
Kdy: celoročně
Za kolik: zdarma
Proč: Sestry Kovárníkovy se narodily a mládí prožily v malé obci Ohrazenice. V obci se nachází pamětní deska věnovaná sestrám a pamětní síň s drobnou expozicí.

Památka občanům, kteří pomohli parašutistům

Kde: Boňov
Kdy: celoročně
Za kolik: vstupné dobrovolné
Proč: František Durda, Michal Kratochvíl a František Pelán se stali oběťmi tzv. jaroměřického procesu z června 1944. Souzeni byli za to, že pomáhali ukrývat parašutisty Rudolfa Novotného, Jaroslava Kotásku a Jana Vavrdu. Dostali tresty smrti. Známá jsou poslední slova Michala Kratochvíla: „Jsem Čech, a nikdy Čecha nezradím.“

Muzeum československých letců v RAF

Kde: Police
Kdy: od 1. 7. do 31 .8. od 9 do 17 hodin kromě pondělků
Za kolik: 70 Kč, s focením 100 Kč
Proč: Na zámku mohou zájemci navštívit muzeum věnované památce letců RAF, které je jediné svého druhu. Lidé se dozví o jednom z nejslavnějších období české vojenské historie. Expozice se nachází ve vnitřních prostorách zámku, jedna z místností je vyzdobena obrazy s vojenskou tematikou, uniformami a leteckými modely.