Šance Pražanů na to dočkat se vysokého věku rostou. Zatímco před deseti roky se u mužů očekávaná délka života při narození pohybovala na 76 letech a u žen na 81 letech, nyní je to u „silnější“ části lidstva 78,3 roku a u jejich ženských protějšků 83 let. Obyvatelé metropole tak žijí minimálně o dva roky déle.

Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V porovnání s ostatními kraji si Praha vede v tomto ohledu nejlépe.

Důvodů, proč tomu tak je, je podle demografa Tomáše Fialy z Vysoké školy ekonomické několik. Jednak je zde díky přítomnosti lékařských fakult poměrně kvalitní zdravotnictví. Tou druhou příčinou je životní styl. „V Praze většinou žijí lidé s vyšším vzděláním, kteří se více zajímají o zdravý životní styl a kteří díky němu nemusejí vykonávat namáhavé, rizikové profese,“ říká.

Z dat ČSÚ však vyplynulo i to, že Praha na rozdíl od zbytku republiky mládne. Jednak se již několik let snižuje průměrný věk jejích obyvatel, a to na současných 41,9 roku. Nižší je už jen ve Středočeském kraji - 41,2 roku. Navíc se v české metropoli snižuje i takzvaný index stáří, což se podle ČSÚ vymyká obecnému trendu.

„Hodnota ukazatele zde dosáhla maxima 130 seniorů na 100 dětí v roce 2008 a od roku 2012 pravidelně každoročně klesá,“ uvádějí statistici.

Loni tak v Praze připadalo na sto dětí mladších patnácti let 120 seniorů nad 65 let věku. Opět je na tom lépe jenom sousední kraj. „Je to pravděpodobně dané migrací, kdy se do hlavního města stěhují mladí lidé, ať už s dětmi, nebo bez nich,“ míní Fiala.

„Již nyní vidíme, že počet dětí, které jdou do školy, převyšuje počet těch, které zde předtím přišly na svět,“ dodává. Předpokládá se podle něj, že by v Praze neměl počet narozených klesat.

Nejčastější příčiny úmrtí jsou v hlavním městě stejné jako v ostatních krajích. Vedou nemoci oběhové soustavy, i když jejich podíl klesá, následované novotvary.