„Projekty mají dávno připravené, ale musí je brzdit z důvodu rozpočtové kázně. Nemůžeme je pustit do soutěžní, natož realizační fáze, když netušíme, zda ně ně budeme mít,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

„To, že se škrtá na konci roku, je precedens, který tady nikdy nebyl,“ řekla primátorka Jihlavy Karolína Koubová.

Finiš na konci roku

„Škrtalo se především u těch projektů, které nejsou financovány z dotací. Největší část investičních výdajů bude na sklonku roku,“ upřesnil pro Deník Lukl. Přesto očekává, že z naplánovaných investic měst a obcí v celkovém objemu přes sto miliard korun se jich letos čtvrtina realizovat nestihne.

„Jestliže se máme z krize proinvestovat, nesmí stát neustále pokradmu ukrajovat z obecních příjmů a musíme vědět, s jakým balíkem peněz můžeme počítat,“ konstatoval Lukl.

Výpadky obecních rozpočtů způsobily třeba takzvané kompenzační bonusy, tedy podpora podnikatelům zasažených ekonomickými dopady epidemie. Obce sice o peníze nejprve přišly, stát jim ale nakonec zaplatil ještě více.

„Jestliže výpadky byly nějakých 5,5 miliardy korun a došlo nám 12,5 miliardy, tak to byla vratka s opravdu pěkným bonusem,“ konstatoval Lukl. Přesto se bojí, zda radnice od státu dostanou dost peněz na příští rok. Například vzhledem k návrhům na změny daňových zákonů, zrušení superhrubé mzdy či snížení daně z příjmu.

Starostové a primátoři by proto nejpozději do konce října od politiků rádi slyšeli, s jakými penězi mohou v příštím roce počítat. Obce a města totiž své rozpočty obvykle schvalují v listopadu nebo v první polovině prosince. „Sice můžeme přistoupit k nějakému rozpočtovému provizoriu, ale to nikdy není efektivní záležitost. Proto je nutné, abychom tyto podstatné záležitosti věděli včas,“ prohlásil Lukl.

Změňte stavební zákon

Svaz měst a obcí také požaduje změnu navrhovaného znění nového stavebního zákona, který v srpnu schválila vláda a jenž v říjnu začne projednávat sněmovna. Vadí mu hlavně plán na zrušení stavebních úřadů v obcích. Ty by již neměly mít vliv například na výstavbu místních komunikací. Stěžuje si i na to, že návrh neprošel standardním legislativním procesem.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které zákon navrhlo, ale kritiku odmítá. „Vedli jsme desítky jednání s představiteli připomínkových míst na všech možných úrovních, včetně té ministerské, takže nikdo nemůže mít pocit, že bychom ho snad chtěli v tomto procesu obejít,“ uvedl mluvčí ministerstva Vilém Frček.