1. Žaloby k Ústavnímu soudu

O neústavním kroku vlády Andreje Babiše hovoří například ústavní právníci Jan Kysela a Jan Wintr. Podle nich není možné obcházet vůli sněmovní většiny. Vláda nemůže vyslyšet žádost hejtmanů, aniž by se zásadně změnila situace v ČR a neosvědčilo se krizové řízení na základě jiných norem a stavu nebezpečí. O tyto argumenty se opírá předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který se kvůli tomu hodlá obrátit na Ústavní soud. Vyčká však kroků poslanců. Nečekat zato nebudou někteří občané. Již v pondělí se kvůli nezákonnému postupu vlády obrátil na Městský soud v Praze advokát Norbert Naxera. Premiér Andrej Babiš ovšem uvedl, že se změnila skutková podstata vyhlášení nouzového stavu a podle právníků ministerstev zdravotnictví, vnitra a spravedlnosti byl vládní krok ústavně konformní.

2. Postup sněmovny

Předseda SPD Tomio Okamura oznámil, že shání podpisy ke svolání mimořádné schůze sněmovny, která by zrušila opětovné vyhlášení nouzového stavu. Kromě jeho 19 poslanců by mu mohlo pomoci patnáct komunistů, tři členové Trikolóry a tři nezařazení. Další opoziční strany váhají, neboť i hejtmani ODS, STAN, Pirátů a KDU-ČSL požádali o nouzový stav. Mohla by tak nastat situace, kdy poslanci, kteří vládu potopili, ji nyní podrží.

3. Role KSČM

Důležitou roli sehrají komunisté, díky jejichž hlasům minulý čtvrtek vláda ve sněmovně neuspěla, čímž se stala skutečně menšinovou. Šéf KSČM Vojtěch Filip zdůrazňuje, že vláda není odpovědná hejtmanům, nýbrž sněmovně. Sejít se má výkonný výbor KSČM, který po pondělním kroku vlády bude opět jednat o tolerančním patentu s ANO. Pokud ho vypoví, může to mít dalekosáhlé důsledky včetně možného vyslovení nedůvěry vládě. Ke slovu by pak mohl přijít prezident Miloš Zeman a jeho úřednický kabinet v čele s Romanem Prymulou.

4. Nález Ústavního soudu

Kromě projednání eventuálních nových stížností vyhlásí Ústavní soud 22. února nález ohledně nezákonného uzavření některých obchodů a služeb během nouzového stavu. To by mělo značné dopady, tedy nejen jejich otevření, ale také zpětné kompenzace.

5. Pandemický zákon

Vláda se zavázala, že během čtrnácti dnů předloží sněmovně nový pandemický zákon. Ten na pondělní zasedání přinesl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a příliš se neliší od květnové verze Adama Vojtěcha. Velké pravomoci by získal resort zdravotnictví, povolávat by se mohla armáda i medici, Správa státních hmotných rezerv by potřebný materiál nakupovala bez výběrového řízení. Je nepochopitelné, že potřebnou normu nedokázal kabinet parlamentu předložit během celého roku s epidemií. Nyní ji může projednat ve stavu legislativní nouze.

6. Dohoda vlády s hejtmany a opozicí

Hejtmani dali vládě několik podmínek, jimiž podmínili svoji žádost. První, a to návrat běžné otevírací doby na úřadech, už byla splněna. Podstatné je ovšem postupné vracení žáků do škol od 1. března. K tomu je nezbytné nakoupit miliony antigenních neinvazivních testů, což by měl mít na starost Ústřední krizový štáb a Správa státních hmotných rezerv.

Pilotní projekty už spouští například Olomoucký kraj nebo ZŠ v Sedlčanech. Dále jde o otevření obchodů a některých služeb při dodržení hygienických pravidel, zpřístupnění venkovních sportovišť pro amatérský sport či projednání odškodňovacího zákona. Premiér bude vše probírat s opozičními lídry i hejtmany v úterý.