V současné době prvních čtrnáct dní hradí nemocenskou zaměstnavatel. V případě zavedení karenční doby by první dny nemoci zaměstnavatel už neplatil, čímž by zaměstnanci přišli o část příjmů. NERV navrhuje zavést karenční dobu v délce jednoho až tří dnů.

„Sníží to náklady zaměstnavatelů a umožňuje zvýšit pojistné o sumu, která bude odpovídat úspoře zaměstnavatelů na nákladech prvních tří dnů nemoci. Součástí by byla výjimka v době pandemie, kdy je žádoucí nemotivovat k chození do práce při nemoci,“ vysvětlili důvody odborníci z NERV.

Nutno podotknout, že opatření by nemělo přímý vliv na státní rozpočet, takže jeho zavedení by nepřispělo k ozdravení veřejných financí. „Důvodem je, že do 14. dne nemoci vyplácí náhradu mzdy zaměstnanci zaměstnavatel. Pozitivní dopad znovuzavedení karenční doby by tak pocítili právě zaměstnavatelé v podobě nižších výdajů,“ uvedl Stefan Fous z ministerstva financí.

Vláda chce letos a poté i v dalších letech ročně ušetřit 70 miliard korun. Na čem? Denik.cz vás s jednotlivými navrhovanými škrty i možným zvýšením některých daní seznamuje v rámci seriálu Vládní škrty.

Podobně to vidí i ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zase čeká na analýzu, kterou v současné době zpracovává Ústav zdravotnických informací a statistiky. Právě tento materiál pak bude základem pro jeho stanovisko.

Koalice není jednotná

Zda bude karenční doba skutečně zavedena, ale není jisté. V současné době o návrhu jednají předsedové vládní koalice, nicméně už teď je jasné, že v koalici na tom nepanuje shoda. Zásadně proti zavedení karenční doby jsou třeba Piráti, kteří už dříve hlasovali pro její zrušení.

„Předložili jsme partnerům návrhy na ozdravení rozpočtu, které by přinesly až 140 miliard korun ročně a přitom zbytečně nezatížily domácnosti ani živnostníky. Naopak jsme od začátku říkali, že rozhodně nepodpoříme kroky, které by dopadly na rodiče s dětmi či lidi v tíživé situaci, typu zavedení školného nebo obnovení karenční doby. Pokud je člověk nemocný, má mít možnost se vyležet,“ prohlásila místopředsedkyně sněmovny a Pirátů Olga Richterová.

Už nyní návrh vzbuzuje rozporné reakce. Proti se postavily například odbory. „Karenční doba byla zavedena v roce 2010 a zrušena byla v průběhu roku 2019, což jsme přivítali, protože jsme karenční dobu považovali za trest. Člověk má komplikace z toho, že onemocní, a ještě ho potrestáme tím, že zhoršíme jeho finanční situaci,“ vysvětlil místopředseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Lubomír Francl.

Mimo to si myslí, že v konečné fázi budou výdaje na nemocenskou vyšší a zároveň se zhorší zdravotní stav obyvatelstva a podmínky k životu zaměstnanců.

Jak je to nyní s nemocenskou při pracovní neschopnosti?

| Video: Youtube

Podobně argumentuje i Richterová. „Ostatně když člověku není dobře, stejně se to odráží na jeho výkonu v práci a není přece v zájmu nikoho, aby nákazu přenášel dál na svoje kolegy,“ doplnila.

Pracovníci mohou dostat přidáno

Na druhou stranu hlavní ekonom Roklen Holding Pavel Petrka míní, že pokud firmy budou vědět, že zavedení karenční doby může přijít, mohou mírně zvýšit mzdy nebo zavést jiné benefity. Přesto by byl raději, kdyby se toto opatření nezavádělo. „Od vlády bych ale potřeboval slyšet odbornou analýzu,“ dodal.

Proti zavedení karenční doby se nestaví ekonomka Lucie Zapletalová z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Ta se loni spolupodílela na studii, která se zavedením karenční doby zabývala. Závěry studie v podstatě vyvrátily teze, že toto opatření bude lidi motivovat k přecházení nemoci a šíření nákazy v práci. „Zaměstnanci totiž pokles čerpaných dnů nemocenské téměř plně nahradili využíváním jiných forem absence, placenou dovolenou a neplaceným volnem,“ vysvětlila.

To je ale pro zdravotnické odbory nepřípustné. „Je to pro nás naprosto nepřijatelný způsob, jak řešit schodek státního rozpočtu,“ řekl Francl.

Zatímco zavedení karenční doby by nemělo na státní kasu přímý vliv, něco jiného by podle ministerstva financí bylo opětovné navýšení sazby na nemocenské pojištění. „To bylo spolu se zrušením karenční doby sníženo z 2,3 procenta na 2,1 procenta vyměřovacího základu,“ dodal Fous s tím, že toto opatření by do státního rozpočtu přineslo zhruba čtyři miliardy korun.