Loni v dubnu začali připravovat v Kolpingově díle České republiky novou službu – následnou péči pro lidi trpící závislostí a současně duševní poruchou. Pomáhat začala v červnu v Brně a v tuzemských poměrech je takováto služba zřídkavá, ne-li ojedinělá. Fondy EU pokryly 80 procent celkových nákladů projektu, které činí přes 12 milionů korun.

Pro většinu klientů je největší motivací možnost získání dostupného bydlení v pronajatých městských bytech v Brně. „Další motivace už bývá u každého klienta zcela odlišná. U někoho je to zlepšení zdraví, někdo chce začít studovat, někdo má i soubor motivací. Jde o to, najít společně s klientem cíl, kterého se snažíme dosáhnout,“ nastínila vedoucí Následné péče Kolping a současně terapeutka Tereza Pelantová. Jací klienti se na jejich službu obracejí, přiblížila na konkrétním příkladu.

Zdroj: MMR

„Mladý muž byl polovinu svého života závislý na alkoholu, na drogách a na prahu dospělosti onemocněl schizofrenií. Pochází ze složitého rodinného zázemí, vychovávali jej převážně prarodiče, měl násilného otce, alkoholika. Onen mladý muž prošel těžkými situacemi, jež vyústily několika pokusy o sebevraždu. Skrze předchozí způsob života má řadu zdravotních komplikací. Svůj život se ale rozhodl změnit, proto se mu podařilo absolvovat terapeutický program a nyní se snaží začlenit do společnosti tím, že pokračuje právě v naší Následné péči Kolping," popisuje Pelantová. 

"Využil možnosti služby s ubytováním. Byť často čelí těžkým psychickým problémům, jako jsou halucinace, dokázal ustát i složité situace, které přinesly začátky jeho bydlení u nás. Například šlo o vyteklý odpad v bytě, což může být složitá situace i pro zdravé lidi. Pro psychicky nemocného jde pak o velmi obtížně zvládnutelný problém. Přesto dokázal vhodně a rychle zareagovat a komunikovat se sousedy. Daří se mu i jinak, našel si práci, je šikovný a v mých očích je to bojovník," dodává terapeutka. 

Klienti musí dodržovat režim 

Podívejte se na Mapu projektů EU

Nedílnou součástí pomoci jsou konzultace s externě spolupracujícím psychiatrem. „Bez něj by naše služba nemohla fungovat,“ podtrhuje vedoucí. Považuje si i spolupráce s brněnským zapsaným ústavem Práh, jež pomáhá s hledáním práce pro klienty. Lidé, kteří jsou přijati na následnou péči, musejí dodržovat nastavená pravidla a také docházet na pravidelný program. Absolvují každodenní ranní komunity, kde terapeut zjistí, co každý z nich momentálně řeší za problémy, plánuje s nimi individuální program na celý den.

Podle Terezy Pelantové je právě tvorba denního programu pro mnohé zpočátku největší problém. „Učí se u nás, jak nakládat se svým volným časem a jak si zorganizovat denní aktivity,“ poznamenala. Dvakrát týdně absolvují klienti terapeutickou skupinu zabývající se tématy, která sami přinášejí nebo jim je nabídne terapeut. Jednou týdně se zúčastňují organizované volnočasové aktivity. „Vymýšlet a realizovat aktivity pro naši skupinu klientů v této nepříjemné době je zvláště náročné,“ přemítala Pelantová.

Projekt v číslechProjekt v číslechZdroj: MMR

Jednou za dva týdny se pracovní tým, pokud to situace dovoluje, setkává se všemi klienty. „Prolíná se tam terapeutická a sociální práce. Hodnotíme, jak se klientům daří, jak jsou schopni se o sebe postarat a v čem se posouvají vpřed,“ nastínila vedoucí. S těmi, kteří využívají ubytování, společně řeší běžné provozní záležitosti. Například, zda jsou schopni se postarat o úklid bytu či si dokáží uvařit. Pokud se klientovi podaří získat zaměstnání, jsou tomu sezení a další aktivity uzpůsobeny.

Na začátku přijímající pohovor 

Klient, který má zájem o službu Následná péče Kolping, musí předložit či poslat žádost a svůj životopis, požadováno je i vyjádření jeho lékaře či psychiatra.

„Jde o materiály, které nám slouží k tomu, abychom mohli posoudit, zda jde o klienta, který spadá do naší cílové skupiny. Pokud ano, pozveme jej na přijímací pohovor. Ten za současné situace probíhá on-line. Při něm si předáme potřebné informace. Klient se například dozví, jak služba funguje a jaká pravidla musí dodržovat. Poté se může rozhodnout, zda chce naši službu skutečně využít,“ popsala terapeutka.

Klienti při využívání Následné péče Kolping musí dodržovat abstinenci a nesmějí se dopouštět verbální agrese a násilného chování. Rovněž musí dodržovat nastavený program a medikaci.

Tereza Pelantová: Klienti si váží možnosti mluvit o svých problémech 

Duševně nemocní lidé se závislostí na alkoholu, drogách či hraní mívají problém začlenit se do běžného života. Pomoci jim může nová služba: Následná péče Kolping v Brně. Ta vznikla v roce 2020 díky evropské dotaci ve výši přes devět milionů korun, přičemž celkové náklady se vyšplhaly ještě o třimiliony korun výše. Fungování služby přiblížila vedoucí Následné péče Kolping Tereza Pelantová. 

Tereza PelantováTereza PelantováZdroj: Deník/Eva BártíkováCo bylo hlavním podnětem ke vzniku Následné péče Kolping?
Jednou z aktivit Kolpingova díla České republiky, které má sídlo ve Žďáru nad Sázavou, je dlouhodobě provozovaná terapeutická komunita v Sejřku. Ta v průběhu své existence přešla na péči o klienty s duální diagnózou. Při práci s těmito klienty se ukázalo, že je pro ně velmi složité sehnat doléčování. A právě nedostatek těchto míst vedl k podnětu zřízení Následné péče Kolping, jež se zaměřuje výhradně na klienty s duálními diagnózami.

O jaká onemocnění tedy jde?
Klienti s duální diagnozou, jsou lidé, kteří se potýkají současně se dvěma problémy. Jedním z nich je závislost – ať již jde o závislost na alkoholu či nealkoholových drogách, případně o závislost na hraní. Druhým problémem je duševní onemocnění. Jdeo vážnější duševní poruchy, zejména z okruhu psychotických. Nejčastějšími klienty jsou lidé se schizofrenií, případně s afektivními poruchami, velmi častou diagnózou u mnohých bývají i úzkostné poruchy.

Co vše se vám podařilo z evropské dotace zajistit?
Podařilo se uhradit náklady na zajištění personálního realizačního týmu následné péče, náklady na vybavení pro zázemí služby – tedy vybavení kanceláře a prostor pro poskytování terapie a sociálních služeb klientům, náklady na měsíční pronájmy jak bytů pro klienty, tak i zázemí služby. Dále to byly náklady na supervizi pro realizační tým a náklady na služby psychiatra pro naše klienty. V současnosti zajišťuje přímou práci s klienty pět pracovníků a jeden psychiatr, který je externím spolupracovníkem našeho multidisciplinárního týmu.

Odkud k vám klienti přicházejí nejčastěji a co jim můžete nabídnout?
Naši klienti nejčastěji přicházejí z psychiatrických nemocnic nebo terapeutických komunit. Přechod z chráněného prostředí do běžného života pro ně není jednoduchý. My jim můžeme pomoci tento přechod zvládnout tím, že jim poskytujeme dva druhy služeb – jednou je ambulantní péče a druhou je služba doléčování s tréninkovým bydlením v bytech v Brně. Klienti obou druhů služeb u nás dostávají základní strukturovaný doléčovací program. Mohou u nás využít například pomoc při kontaktu s úřady, vyřizováním sociálních dávek a pomoc při vyřizování dluhů. Nabízíme jimi skupinové a individuální poradenství, popřípadě rodinné či partnerské poradenství. Pomáháme jim také zprostředkovat psychologickou a psychiatrickou pomoc. V neposlední řadě jim nabízíme i podporu v trávení volného času.

Co klienti na vaší službě nejvíce oceňují?
Klienti především oceňují možnost využít levného ubytování v našem tréninkovém bydlení a také naši pomoc při hledání zaměstnání, což pro ně není právě jednoduchá záležitost. Velmi si považují i možnosti hovořit o obou svých problémech a možnosti pracovat na tom, aby si udrželi abstinenci a zvládali řešit problémy spojené s jejich duševním onemocněním.

Zdroj: MMR