Bude se dějová linka vaší postavy v Sestřičkách lišit od té předchozí v Modrém kódu?
Trochu ano. Hodně mi z děje vypadla doktořina, po které se mi vlastně už i stýská. Daleko více teď v seriálu řešíme naše osobní problémy a vztahové věci než lékařské případy na urgentu, jak byli diváci doposud zvyklí. Sestřičky jsou volným pokračováním Modrého kódu, kde budu součástí jakési „trojhlavé saně“, kterou tvořím já, Sabina Laurinová a Adéla Gondíková. Mezi našimi postavami totiž vzniklo velké přátelství.

Čím si vaše postava v nových epizodách projde?
Nemohu být moc konkrétní, tak se vám to pokusím říci v obecnější rovině. Stručně řečeno, v Emě se probudí spící nenaplněné mateřství a ona začne tuto věc řešit takzvaně za pět minut dvanáct, nebo spíš ve dvanáct… Cítí, že jde o její poslední šanci. Ani to ovšem doktorce Vlčkové nebude nijak ubírat na její ironii, sarkasmu a pozitivním přístupu k životu, což mě na téhle figuře bavilo vždycky asi nejvíc. Také jsem si ji tak trochu tímhle směrem sama upletla. Ráda bych v této zábavnější linii pokračovala, dokonce ji už převzali i scenáristé, takže mi ji tímto stylem píšou. Emu vnímám jako takový katalyzátor problémů, co řeší holky Mery (Sabina Laurinová) s Míšou (Adéla Gondíková). Já jsem tím ventilem, který se jim snaží svým pozitivním přístupem s problémy poradit, nebo je aspoň nějak zlehčit.

Deník ExtraZdroj: DeníkVzpomenete si, kdy jste se se Sabinou a Adélou poznala?
Známe se snad už sto let. Zrovna nedávno jsme se Sabinou vzpomínaly, že jsme byly před mnoha a mnoha lety obě obsazeny jako Black and White do inscenace Racka v Divadle bez zábradlí, a to do role Máši, což je krásná postava alkoholičky. Jenže Sabina kvůli nějakému natáčení nakonec nestíhala roli dozkoušet, takže Máša nakonec zůstala jen mně. Bude to už, myslím, čtvrt století. Hrozné číslo. Ta inscenace byla nádherná. Moc ráda vzpomínám na práci s režisérem Romanem Polákem, který byl sice velmi drsný, ale také spravedlivý, což mě na režisérech vždycky bavilo.

Je na vašem hereckém obzoru také nějaký film?
Ano. Film se jmenuje Stínohra a bude ho režírovat Peter Bebjak. Půjde o styl filmu noir včetně antihrdiny. Dostala jsem roli policistky, velmi ambivalentní postavy, o níž také nelze říct, že by byla dvakrát kladná, což v příběhu Stínohry vlastně nejde říci o nikom… A to mě na tom hrozně baví, až dráždí. Když jsem nedávno četla poslední verzi scénáře, měla jsem velkou radost, že mohu autorce Vendule Bradáčové s klidem napsat, v jak obrovské euforii jsem. Nestává se totiž moc často, že při čtení scénáře nenarazíte ani na jednu větu, kterou byste chtěli změnit. O scénáři vím už asi čtyři roky, procházel různými úpravami. V té poslední se i moje postava ještě trochu posunula, ale myslím si, že fakt dobrým směrem. Budeme točit průběžně celý příští rok. Potřebujeme zachytit i změny ročních období… Podle předpokladů by měl jít film do kin někdy na podzim 2022.

Když jsem se díval na vaši filmografii, zjistil jsem, že mezi vašimi prvními zkušenostmi před kamerou byla pohádka Klíček ke štěstí…
Tam jsem hrála s mamkou (herečkou Věrou Galatíkovou – pozn. red.). Obsadili mě tehdy do role nějaké přiblblé princezny. Víc si z toho už ale nepamatuji. Víte, já začala tyhle věci vnímat až krátce po skončení DAMU, kdy jsem vyhrála konkurz na hlavní roli televizního seriálu Motel Anathema, který v té době totálně propadl. Dodnes si myslím, že je to škoda. Tehdy ještě asi nebyla doba úplně nakloněná podobným tarantinovským věcem. Samozřejmě bylo vše hodně na koleni, ale kdyby ten scénář někdo vzal dnes a natočil seriál celý znovu, se všemi vymoženostmi, které dnes technika nabízí, mohlo by to být, myslím, hodně úspěšné.

O tomhle seriálu jsem opravdu nikdy neslyšel…
A to si vezměte, že měl dvanáct dílů a hráli v něm takoví herci, jako například Gabriela Wilhelmová, Miroslav Táborský, Stanislav Zindulka, Vlastimil Bedrna, Květa Fialová, Pavel Kříž, Milan Lasica, Július Satinský, Oldřich Kaiser, Jan Skopeček, Miroslav Moravec a další. Točil ho režisér Jiří Kos. Vlastně ani nevím, co s ním dneska je… Asi to pro něj bylo coby nezkušeného režiséra velké sousto, šlo totiž o duchařinu. Hrála jsem tam dceru rodičů, kterým patří motel, a o její duši bojují zlí a dobří duchové. Seriál se asi také moc netrefil do doby. Ale protože šlo o moji první velkou hlavní roli, ráda na tohle natáčení vzpomínám.

Více se dočtete ve středu 30. září v bonusové příloze Deník Extra ve vašem regionálním Deníku. Středeční vydání lze objednat také na www.mojepredplatne.cz