Klára Kollárová: Sommelierka s duší bojovnice

Pro předplatitele

Karolína Marvánková 7. 8. 2020

Vínu propadla ještě při studiích a postupně mu zasvětila život. Kolik kurzů již sommelierka Klára Kollárová absolvovala už ani sama nedokáže spočítat. Je šefsomelierkou vinného baru v Praze, když ale odloží zástěru, sbírá medaile z kickboxu.

1/5

Sběratelka kurzů

Ještě při škole poprvé přičichla k vínu. „Začala jsem pracovat v jedné vinotéce, kde mi skupinka hostů dala při našem prvním setkání pořádný „kouř“. To mě namotivovalo, dozvědět se, do jejich další návštěvy o vínu víc. Jinak by se situace opakovala znovu a znovu.“ Klára se ponořila do studia, následovaly degustace a vše okolo vína. „Jsem člověk, co velmi rád nasává informace. Myslím si, že je skvělé slyšet názory druhých lidí, protože vždycky mi někdo odhalí novou plošku diamantu ve skladbě vína. Jsem prostě sběratel kurzů,“ směje se sommelierka. Ve sbírce má například diplom z celosvětově uznávané mezinárodní školy WSET (Wine & Spirit Education Trust). „Což je vlastně předstupeň ke studiu na top titul Master of Wine. Studium ale trvá čtyři roky a stojí kolem dvou milionů. Měla jsem možnost se potkat se spoustou z somelierů, co mají tento titul a ráda chodím na degustace, které řídí. Když mi předávají informace, je to opravdu velký přínos.“

Nejtěžší je nošení krabic

„To, co si všichni myslí, že je na práci sommelierky perfektní, vlastně není pravda. Vína nepijeme, ale pliveme. Nemůžeme všechno, co ochutnáváme vypít, to bychom byli za chvíli pod stolem,“ vypráví se smíchem. Důležité je také podle Kláry uvědomit si rozdíl mezi degustátorem a právě somelierem. „Degustátoři chodí profesionálně hodnotit vína, ať už na soutěže nebo do Státní a zemědělské potravinářské inspekce. Tam dostanou víno na slepo, maximálně o něm ví, jaká je to odrůda nebo ročník.“ Následně musí zhodnotit, jestli víno vyhovuje své kategorii. „Hodně se soustředí na technologickou stránku vína. Nepopisují, jestli z vína cítí čajovou růži nebo rebarboru.“ Na druhé straně sommeliér by měl být degustátorem a k tomu umět spoustu dalších věcí. „Podstatná je starost o hosta, umění párování vína s jídlem a ovládání všech dodatečných informací, které host potřebuje o vínu vědět. Taky musí umět porovnat jiná vína ze stejného regionu, mít příběh k vinaři i vínu samotnému. Dobrý sommelier by měl také umět přesvědčit zákazníka ke zkoušení nových věcí. Nejtěžší na té profesi je ale nošení krabic s vínem,“ směje se Klára. S vážnou tváří ale přiznává, že pro ženu je po založení rodiny zůstat v kontaktu se světem vína složitější. „Každá sommelierka v nějaké fázi svoji práci opustí a buď odejde dělat něco jiného s vínem nebo do úplně jiného oboru. Naše práce je časově i energeticky náročná.“ I kvůli tomu v tomto oboru více převládají muži.