Josef Petříček pracoval celý život jako skladník, a protože svou práci poslední roky nezvládal, přeřadili ho na vrátnici. Bral to s humorem. Prý je pro něj aspoň jednodušší vylézt ven a zakouřit si. Když mu bylo přes šedesát, začala mít jeho dcera najednou pocit, že tatínek rok od roku schází. Byl unavený, i práce na zahrádce mu nedělala radost jako dřív, zadýchával se i po pár krocích. Chuť k jídlu měl stále dobrou, tak si nedělala starosti.

Pak ho ale najednou začalo pobolívat na hrudi, tak ho s maminkou donutily jít k jeho praktickému doktorovi. Nebyl tam víc než patnáct let a tehdy jen proto, že si zlomil ruku, když spadl z hrušky. Dva dny skučel doma bolestí, až ho tam prý musely doslova odvléct. A pravidelné prohlídky? Proč by prý na ně chodil, když mu nic není, jen by doktora zdržoval. Není divu, že ani teď jít nechtěl, ale Kamila se o něj bála. Jeho rodiče umřeli, když byla ještě malá, děda na infarkt, babička na mrtvici, takže bolest na hrudi jejího otce ji vážně vyděsila.

Varovných signálů bylo několik

Doktor při vyšetření zjistil tlak 165/110, to bylo docela dost, stejně tak hodnoty cholesterolu a cukru měl mnohem vyšší, než by měl mít. Také doktor panu Petříčkovi řekl, že je obézní a měl by zhubnout. Dostal nějaké léky a šel na další vyšetření, která potvrdila podezření na ischemickou chorobu srdeční. V nemocnici mu pak udělali i vyšetření srdečních tepen (koronarografi i) a zjistili, že některé části jsou zasaženy. Takže ho lékaři ihned objednali na tzv. vícečetný aorto-koronární bypass.

Josef Petříček si poležel v nemocnici, pak jel i do lázní. Shodil osm kilo a vypadal mladší. Jenže když se vrátil domů, šel opět za kamarády do hospody, začal zase kouřit svých patnáct denně a ani paní Petříčková mu tu vepřovou se šesti nedokázala odepřít. Ani ne za půl roku ho našla k ránu v křesle před zapnutou televizí mrtvého. Stalo se to podle lékařů v noci, příčinou úmrtí byla mozková příhoda.

„Moc mě to mrzí, myslím, že táta tady mohl být s námi mnohem dýl. Aspoň by viděl své dva vnuky, dvojčata, narodila se rok po jeho pohřbu,“ uzavírá příběh svého tatínka Kamila Petříčková.

Názor lékaře
MUDr. Miluše Vostradovská, internistka, praktický lékař, Canadian Medical: „Na kazuistice toho pacienta se promítlo mnoho rizikových faktorů, které lze aktivním přístupem k životu, ke zdraví zcela změnit. Upravit jídelníček, redukovat váhu, nekouřit, pohybovat se a každé dva roky navštívit svého praktického lékaře za účelem provedení preventivní prohlídky. Určitě by se jeho onemocnění oddálila do pozdějších let, nebo se výrazně minimalizovala a jeho život by byl i jistě kvalitnější.“

Recepty chytře a zdravě

Existuje řada oblíbených pokrmů, která mohou potěšit chuťové buňky a současně prospět vašemu zdraví. A patří mezi ně i nekterá typická česká jídla.

Dušený králík s rozmarýnem a bílým vínem

Všichni známe králíka na smetaně, ale už jste zkusili k tomuto masu přidat bylinky a víno? Inspirujte se středomořskou kuchyní, která se doporučuje lidem, kteří prodělali nějaké srdeční onemocnění. Rozmarýn jídlo aromaticky dochutí a bílé víno přidá zajímavou chuť.

Postup
Maso opláchněte, důkladně osušte a očistěte. Ostrým nožem naporcujte na menší kusy, osolte a opepřete. Všechny kousky králíka obalte v hladké mouce a zprudka opečte ve větším množství olivového oleje dozlatova.
Mezitím si nadrobno nakrájejte 4 stroužky česneku a opečte je na dvou lžících másla a trošce olivového oleje. Přidejte omyté a osušené listy špenátu, osolte, opepřete, nechte špenát spařit a dejte stranou.
Ke králíkovi přidejte šest rozmačkaných stroužků česneku a lístky ze čtyř větviček rozmarýnu.
Opečené kousky králíka podlijte bílým vínem a počkejte, až se odpaří alkohol.
Potom přidejte 500 ml vývaru a duste asi 40 minut pod pokličkou na mírném ohni, až maso změkne.
Omáčku zjemníte dvěma lžícemi másla, které nechte rozpustit a na závěr přidejte hrst nasekané listové petržele.
Na trošce olivového oleje opečte krajíce chleba dozlatova, na které nakonec naservírujete vrstvu připraveného špenátu, dva kousky králíka a celé přelijete omáčkou.

Zima srdci nesvědčí, aneb tipy pro zdravé srdce

Nejvíce působí zimní počasí s mrazem na kardiaky, kteří trpí ischemickou chorobou srdeční. Ta se nejčastěji projevuje pícháním na hrudi a svíravou bolestí. Tyto záchvaty mohou být vyvolány jak kouřením, tak i náhlým přechodem z teplého do studeného prostředí.

Jak se v mrazech udržet fit
Pravidelně konzumujte teplá jídla a nápoje. Tím dodáte tělu energii, která vás dokáže udržet v teple.
Pokud se chystáte ven, oblečte si několik vrstev oblečení. Hodně tepla ztrácíte i povrchem hlavy, a proto je vhodné nosit klobouky a čepice. Nezapomínejte na šálu, která nejenže chrání váš krk, ale pokud budete v mrazivém počasí dýchat přes ni, ledový vzduch se ohřeje a riziko záchvatu se tak sníží.
Procházet se zamrzlou krajinou v zimě vás neláká? Obujte tedy taneční střevíce. Taneční sezona je v únoru v plném proudu a ve všech městech i vesnicích probíhají svíčkové, myslivecké či městské plesy. Dostatečnou míru pohybu si můžete užít i během masopustu. Pobavíte se a vaše srdce vám poděkuje za příjemnou aktivitu.
Nepřehánějte to však s alkoholem. Alkohol rozšiřuje krevní cévy a zvyšuje tak pocit tepla, takže byste po cestě z plesu mohli podcenit příznaky podchlazení.
A až se z plesu vrátíte, dopřejte si dlouhý spánek. Lidské tělo totiž potřebuje doplnit energii, kterou mu chladné počasí odebírá. Lékaři doporučují během zimy sedm až devět hodin pravidelného spánku.

ICHS - Ischemická choroba srdeční

  • „Ischemie“ znamená nedostatečné prokrvení orgánu, například části srdečního svalu,
  • je ovlivněná životním stylem a životosprávou,
  • mezi spouštěče patří kouření, neléčený vysoký krevní tlak, cukrovka a vysoká hladina cholesterolu spolu s obezitou. nejvíce ohroženi jsou muži, u kterých se vyskytuje více z těchto faktorů a je jim 50–60 let,
  • první příznaky se objeví většinou při zvýšené fyzické nebo psychické námaze, kdy srdce vyžaduje zvýšené množství dodávky kyslíku, avšak přes zúženou tepnu ho dostává méně
  • u některých nemocných probíhá nemoc skrytě, bez příznaků - jedná se o němou ischémii, která bývá častější u diabetiků. Odhalí ji například EKG vyšetření

Autor: Ivana Zábranská