Pavel NěmčíkPavel NěmčíkZdroj: archivV poslední době zaznamenáváme čím dál více nebezpečných výzev, které kolují na sociálních sítích. Proč se do nich děti zapojují?
Nejde o to, být jen vidět. Jde spíše o to, nějak se díky výzvám cítit, zažít ocenění a zvýšit si sebevědomí. Chtějí být někdo, cool nebo in. Princip tzv. výzev na sociálních sítích se totiž nenápadně podobá mechanismu závislostí a jejich výsledkem je nakonec vždy prohlubování extrému. A čím větší extrém, tím více to přece přitáhne lidí.

Pro zdravé dítě je ale virtuální svět méně nebezpečný. Problém však nastává ve chvíli, kdy člověk začne vnímat imaginární svět, svět internetu, jako rozhodující pro vlastní vývoj.

Sociální síť TikTok
Zkuste se přidusit. Nebezpečná výzva pro děti na TikTok se šíří i Českem

Dá se proti šíření nebezpečných výzev nějakým způsobem bojovat?
Já si myslím, že by to bylo absurdní. Okamžitě by vás označili za moralizující bytost. Ale podle mého názoru problém sám o sobě není v internetu. Je v tom, že rodiče si často neuvědomují rizika, na která mohou jejich děti na sociálních sítích narazit. Tím však nechci říci, že za vše mohou rodiče. Svět se díky internetu změnil. Všichni v něm již “přirozeně” žijeme a podobně jako jakýkoliv jiný svět, i svět internetu má svá rizika a nebezpečí.

A myslím si, že proti nebezpečným výzvám se nedá bojovat jinak než tím, že máte kvalitní vztahy a natolik normální prožívání. Potěšení, které vám poskytuje internet a které mnohdy hraničí se závislostma, pak nikdy nevynahradí kvalitu zážitků, které prožíváte v každodenním životě se svými blízkými.

A jak zamezit vzniku závislosti na internetu?
Domnívám se, že jednou z možností, která může vzniku závislosti na internetu-netolismu-předejít, je naše snaha porozumět světu internetu i tomu, co dělá s našimi dětmi a jak případně může dětem ublížit. Dvojnásob to platí u malých dětí, které nemají žádnou šanci uvědomovat si rizika virtuálního světa. Když však máte zajímavé aktivity, blízké vztahy a normální rodiče, kteří se vám věnují, sociální sítě pro vás pravděpodobně nebudou nejdůležitější. A to z jednoho prostého důvodu: reálné vztahy jsou pro náš mozek důležitější.

Alternativní parazit

Svět internetu je alternativní svět. Není to svět, do kterého se rodíme, ale svět, který jsme vytvořili. Kdybych mohl použít metaforu, přirovnal bych jej vzhledem k našemu tématu k parazitovi. Zrychluje, zkracuje vzdálenosti, nabízí intenzivní zážitky v podobě výzev, ale nesbližuje. Reálný dotek vám neposkytne a vnitřní prázdnotu, pokud jí trpíte, nevyléčí, ale spíš dlouhodobě prohloubí.

Druhá věc je osvěta rodičů, protože často vůbec netuší, co jejich děti na internetu dělají. Zejména prarodiče, kteří pečují o své vnuky či vnučky mnohdy nevědí, že lze přístup k nebezpečným stránkám omezit. Důležitá je proto i kontrola nastavení telefonu a toho, k čemu má nebo nemá moje dítě přístup.

"Ústečan" z dokumentu V síti před soudem v Ústí nad Labem
Sexuální predátoři z dokumentu V síti. Podívejte se, jak to s nimi je dnes

Jak tedy mohou rodiče poznat, že už je jejich dítě závislé?
Jednoduše. Musí znát příznaky netolismu a u svých dětí si jich všímat. Patří mezi ně například nutkavost, nervozita dítěte, podrážděnost, nemožnost vydržet déle než par hodin bez telefonu (počítače, tabletu) nebo neschopnost řešit zátěžové situace proaktivně. To znamená, že když vím, že se potřebuju učit, tak nestrávím den před zkouškou na Instagramu. Závislost se totiž projeví radikálněji, když jste ve stresu.

Internet jako droga

Příznaky závislosti na internetu ale děti samy nepoznají, protože trávením času na internetu se uspokojují. Překročí-li však pobyt dítěte na internetu únosnou mez, je na místě uvažovat o omezení internetu nebo jednotlivých stránek, abychom mohli ochránit dítě, před jeho “drogou” a vlastně i před ním samotným.

Dítě si potom v podstatě může prožít “absťák”, podobně jako kuřák, který se rozhodne nekouřit. Bude nervózní, podrážděné, a pravděpodobně se zákaz bude snažit nějak obejít, půjčit si od někoho telefon…Ale jediná šance je to vydržet. Pak se mu teprve uleví a za pomoci rodičů může pomalu zjišťovat, co se to s ním vlastně událo.

Existuje věková hranice, odkdy závislost na internetu nehrozí?
Taková hranice neexistuje. Ve své práci se setkávám s rodiči, kteří hovoří o tom, že nemohou vzít malému dítěti tablet z ruky, jinak začne křičet. Je tomu podobně jako u tvrdých drog – čím dříve začnete, tím horší dopad to na našem těle a mozku může (bez léčení) zanechat. Stát se závislým můžete v každém věku.

Dokument V síti
Odborník k dokumentu V síti: Predátoři lákají děti na velké peníze či mobily

Lidí závislých na internetu je ve skutečnosti pravděpodobně o hodně více, než si uvědomujeme.
Ano, to je smutná pravda. Já si myslím, že na internetu jsme závislí svým způsobem všichni. Trpět závislostí na internetu jako nemocí je však trochu něco jiného. Je to podobné jako s kouřením nebo s pitím alkoholu. Existuje škála tolerance. Důležité je, že každá závislost se dá léčit.

Je vůbec možné používat sociální sítě a nebýt na nich závislý?
Samozřejmě ne každý spadne do opravdové závislosti. Děje se i opačný proces, např. že sociální sítě lidi omrzí. Sociální sítě mají tendenci rychle vyhořet. Vzpomeňte si, jaký boom byl třeba Facebook. Dneska je pro nás uživatelsky možná na stejné úrovni jako e-mail. Navíc lidé se vracejí například k deskovým hrám, protože zjišťují, že se díky sociálním sítím dlouhodobě necítí lépe, nezlepšilo jim to nějak zvlášť jejich vztahy.