Voda, památky a starosti starostů rezonovaly na 2. ročníku Inspiračního fóra

„Úspornost v našem životním stylu jsme nepovažovali za důležitou, dokud nepřišla energetická krize.“ Konferenci zahájila Dana Drábová, která ve svém příspěvku reflektovala současnou složitou energetickou situaci a představila i svůj pohled na možná opatření pro zajištění energetické suverenity. Zároveň promluvila o svých zkušenostech z funkce místostarostky města Pyšely, kterou zastává od roku 2010. 

„Starosta musí být doslova renesanční člověk, vždyť mnohdy kromě své základní agendy funguje jako krizový manažer, obecní opatrovník, mediátor sousedských konfliktů či oddávající,“ říká Radka Vladyková, výkonná ředitelka SMOČR. Ve svém příspěvku ocenila starostenskou práci zejména z hlediska portfolia činností, jež musejí starostové pokrývat a s ohledem na mnohdy nadstandardní osobní nasazení.

Další česká stopa v UNESCO. Na seznam kulturního dědictví se dostalo vorařství

S podobným tématem navázal Vladimír Kořen, bývalý starosta Říčan, který hovořil o starostenské energii a osobních i rodinných obětech, které někdy funkce starosty vyžaduje. „Využívejme více brownfieldy a nebojme se spolupráce se soukromými subjekty,“ doporučuje Jakub Rychtecký, náměstek primátora Pardubic, který na konferenci představil impresivní projekt proměny areálu Automatických mlýnů v Pardubicích.

František John, starosta Zábřehu, pak prezentoval cestu k vlastnímu provozování městské vodohospodářské infrastruktury a přínos takového rozhodnutí pro další udržitelný rozvoj obce.

V následující části ředitel Severočeského muzea v Liberci Jiří Křížek představil náročnou rekonstrukci historické budovy muzea, zmínil ale například i vysněnou spolupráci s výtvarníkem Jaroslavem Rónou, který je autorem unikátních soch lvů zdobících vstup do muzejní budovy. Pavel Hájek, starosta Těchobuzi, pohovořil o tom, jak malá obec zvládla zrekonstruovat a nyní také efektivně využívat desítku památkových a historických budov na svém území.

„Vyhoření je vysoká cena za úspěch,“ říká respektovaný psychiatr Radkin Honzák, který na konferenci promluvil o riziku a prevenci tohoto jevu. Právě syndrom vyhoření starostům a zastupitelům stejně jako zástupcům řady dalších pomáhajících profesí bohužel často hrozí.

V dalším bloku byla pozornost věnována zejména hospodaření s vodou. Téma otevřel Jiří Vítek, expert na vodní hospodářství svým příspěvkem o adaptaci měst a obcí na klimatickou změnu. Blažena Galiová, starostka jihomoravských Šardic, hovořila o tom, jak se obec vypořádala s protierozní a protipovodňovou ochranou. Motivací k realizaci těchto opatření byla zejména tragédie z roku 1970, kdy se nad regionem rozpoutala bouře s mimořádně silnou průtrží mračen. Následná povodeň zaplavila blízký důl Dukla a pro 34 horníků již nebylo záchrany.

V Česku se kvůli topení dřevem může zhoršit ovzduší. Záležet bude i na počasí

V závěrečné části Inspiračního fóra si návštěvníci a sledující přímého přenosu vyslechli názor ředitele agentury CzechTourism Jana Hergeta na to, zda je turistický ruch pro obce přínosem, nebo spíše starostí. Matěj Hlavatý, starosta Tetína, sdílel svou zkušenost s tím, jaké to je, stát se ve dvaceti letech historicky nejmladším starostou ČR v obci s méně než dvěma stovkami obyvatel. „Mladí mají mít své místo v politice. Chci svým příběhem inspirovat mladé lidi, aby se do politiky zapojovali a aby se sami přispívali k tomu, co chtějí, aby se v jejich obci dělo.“

Konferenci Inspirační fórum SMOČR stejně jako v loňském roce moderoval Ondřej Cihlář.