Ideální nástupce Zemana? Zkušený politik s průbojnou povahou, říká průzkum

„Odborníci se shodují, že kdo chce v kandidatuře uspět, měl by začít budovat svou ‚značku‘ alespoň 2 roky před samotnou volbou,“ upozorňuje výzkumná agentura. Termín voleb v roce 2023 tak může být daleko blíže, než se na první pohled zdá.

Výročí pádu komunismu: Babiš i Zeman si revoluci připomenou na Slovensku

Průzkum mezi občany ukázal, že pravomoci hlavy státu zná dobře jen každý sedmý oprávněný volič. „Není překvapivé, že znalost pravomocí častěji vykazují muži, respondenti s vysokoškolským vzděláním, lidé z větších měst a vyšším ekonomickým statusem. Zajímavějším zjištěním bylo, že lepší znalost prezidentských pravomocí vykazovali také voliči minulých kandidátů – Fischera či Hilšera a lidé, kteří si myslí, že prezidentský úřad je důležitý, ale pravomoci by ponechali ve stejných mantinelech,“ říká Jan Burianec ze Stem/Mark.

Prezidentský úřad vnímají lidé jako důležitý, avšak význam funkce by dále neposilovali. Jako nepodstatnou označila roli hlavy státu čtvrtina Čechů. „Na úloze prezidenta se v české společnosti obtížně hledá shoda. Voliči nechtějí, aby byl prezident pouze kladečem věnců (i když role morální autority je pro ně jedna z nejdůležitějších), ale na druhou stranu již váhají, zda by měl být exekutivní politickou silou či protiváhou zvolených politiků. To dokazuje, že přímá volba prezidenta má polarizační tendence,“ vysvětluje Burianec.

Slušný, zkušený, dominantní

Jaké by měl mít nástupce Miloše Zemana vlastnosti? Podle voličů by měl mít zkušenosti s politikou, ale do kandidatury vstupovat jako nestraník nezávislý na lobbistech i politicích. Z profesního hlediska by mohlo jít o diplomata či ekonoma.

Babišův údajný střet zájmů: Ministerstvo nepřezkoumá zastavení řízení

„V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího extroverta. Stále je také poptávka po mladším muži, ale ani ženu voliči nevylučují. Více než polovina lidí se v otázce pohlaví hlavy státu řadí do střední – neutrální varianty. To může znamenat, že žena, která bude splňovat preferované vlastnosti voličů, má také značné šance na úspěch,“ upozorňuje agentura, podle které by navíc kandidatura ženy mohla přilákat i méně aktivní voliče.

 „Zvolili jsme metodu sémantického diferenciálu (proti-pólových charakteristik), abychom lépe pochopili preference budoucích voličů. Ukázalo se, že v mnoha atributech voliči nemají vyhraněnou preferenci nebo se jejich názory polarizují. Mezi takové patří například to, zda by měl být prezident liberální nebo konzervativní, intelektuální či lidový nebo optimista či realista. Naopak u předložených výroků se naprostá většina shodla, že prezident by měl spojovat společnost a nepoužívat vulgární výrazy.“ vysvětluje Burianec.

O jménu má většina jasno

Téměř šedesát procent dotázaných voličů již nyní nosí v hlavě jméno kandidáta, kterého by si ve funkci hlavy státu dokázalo představit. Pro 32 procent respondentů zatím nejsou prezidentské volby aktuální, nebo je žádný kandidát nenapadá. „Jde častěji o ženy, nevoliče a také některé voliče současného prezidenta Miloše Zemana,“ dodává agentura.

Čapí hnízdo i žaloba na Zemana. Milion chvilek zveřejnil témata demonstrace

Mezi nejčastěji skloňovanými jmény se objevuje současný premiér Andrej Babiš, neúspěšný Zemanův soupeř s minulé volby Jiří Drahoš, lídr Trikolóry Václav Klaus mladší, ale také například generál Petr Pavel. Jedná se tedy především o osobnosti, o kterých se v souvislosti s možnou kandidaturou hovoří v médiích.

„O poznání vyrovnanější situace nastala při předložení seznamu jmen veřejně známých osobností, které se již v diskuzích o příštím prezidentovi či prezidentce objevují. Respondenti měli možnost uvést, koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu a koho vylučují,“ informuje agentura.

Vůbec nejvíce dotázaných (17 procent) by svůj hlas odevzdalo Andreji Babišovi, kterého by ale zároveň také nejvíce respondentů (59 procent) v žádném případě nevolilo. Stejný podíl odmítavých hlasů vyvolal také Václav Klaus mladší, kterého by volilo 12 procent Čechů. Těsně za předsedou vlády se s 16 procenty umístili Jiří Drahoš a moderátor Marek Eben. Čtvrtou příčku pak obsadil generál Petr Pavel s třinácti procenty hlasů, který zároveň posbíral vůbec nejméně negativních reakcí. Odmítlo by ho volit pouze 29 procent respondentů.

Prezident Miloš Zeman ocenil 42 osobností. Vzpomněl i na Havla

„Viditelná polarizace vede skrze tábory příznivců současného prezidenta a jeho protikandidátů z minulé volby (Drahoš, Fischer, Hilšer a Horáček). Vypadá to tedy, že pomyslné tábory přetrvávají již od první přímé volby prezidenta (2013) dodnes a odráží se ve výběru odlišných charakteristik i osobností,“ uzavírá Stem/Mark.

Kdo by mohl být příštím prezidentem?

Zdroj: Stem/Mark