„Povedená práce bylo také přešití šatů do overalu,“ říká Nikola. Pro přešívání se využívá buď oblečení, které už leží ve skříních a nosí se (nebo právě donosilo), případně zákazníci pátrají a loví kousky v second handech. Věkový průměr je různý.

„Určitě to není jen záležitost starší generace, která na to mohla být ještě zvyklá, když byl nedostatek. Dělají to i mladí lidé, ať už kvůli myšlenkám na životní prostředí nebo proto, že se nechtějí úplně rozloučit s oblíbeným kouskem, který už se k nošení v původním stavu nehodí,“ přibližuje švadlena.

Ekologický přístup i k nákupu a užívání oblečení je na místě. Podle Evropské komise ročně každý Evropan vyhodí až jedenáct kilo oblečení, světová produkce textilu se mezi lety 2000 až 2015 zdvojnásobila a očekává se, že do roku 2030 stoupne o 63 procent. „Evropská spotřeba textilu má po potravinách, bydlení a mobilitě čtvrtý nejvyšší dopad na životní prostředí a změnu klimatu. Textilní průmysl má  třetí největší dopady na spotřebu vody, půdu a je pátým největším producentem  skleníkových plynů,“ uvedla Evropská komise ve své zprávě v březnu letošního roku.

Například výroba jednoho trička z bavlny podle expertů „spotřebuje“ 2700 litrů pitné vody, což je množství pití pro jednoho člověka na 2,5 roku.

Údržba dokáže zázraky

Nepodílet se na této bilanci jde několika způsoby. Zejména oblečení nekupovat v obchodech s levným nekvalitním textilem nebo se řídit jen podle aktuálních trendů. Někteří lidí se také rozhodli oblečení šít sami, mimo velkoprůmyslový moloch. V takovém případě ale mohou narazit na vysoké ceny, drahé totiž nejsou jen samotné látky. Pro výrobu oblečení jsou potřeba další komponenty, jako zipy, nitě, koncovky pro šňůry.

Podle Nikoly Junkové to vyjde skutečně draho. „Velmi ušetřit se dá nákupem ve výprodejích nebo second handech,“ domnívá se Nikola. V second handech není jen obnošené oblečení, ale najít se dají i úplně nové kousky s visačkou, a to včetně luxusních značek.

Další možností, jak snížit ekologické dopady, je i údržba oblečení stávajícího. To začíná už samotným nákupem. Ať už nakupujete oblečení v second handu nebo běžném obchodě, vyplatí se před příchodem k pokladnám podrobná kontrola. „Velká spousta lidí kupuje oblečení podle toho, jestli se jim líbí, ale nekoukají na stav.  Později se projeví třeba závada v podšívce, ve švech nebo je špatný zip. To se dá všechno zkontrolovat předem,“ radí Nikola.

Dobrý stav oblečení je základním předpokladem k tomu, aby dlouho vydrželo. Dalším je vhodná údržba. „Naprosto nutné je dodržovat pokyny k praní od výrobce. Vyprat angorský svetr na šedesát stupňů – to je jeho konec. Podobně je to i s jinými, méně citlivými materiály, dodržovat správnou teplotu se vyplatí u všeho,“ připomíná švadlena.

Džíny udrží v dobrém stavu při praní jejich otočení na rub a vyvarování se přídavku aviváže. Mimo prací postupy jsou dobrými pomocníky také odžmolkovač.

close Švadlena Nikola Junková info Zdroj: se svolením Nikoly Junkové zoom_in Švadlena Nikola Junková Jak zachránit barvu

Lidé vyhazují především barevné oblečení, protože se časem „opere“.

Podle švadleny ale lze životnost takových textilií jednoduše prodloužit.

„Každé barevné oblečení, které koupíte, ještě před prvním nošením vyperte v octové vodě. Barvy se zakonzervují a ustálí,“ radí Nikola Junková.