Podle odborníků oslovených Deníkem jde jen o viditelnou špičku ledovce a pokračování dosavadního dlouhodobého trendu rozvoje jaderné energetiky. „Těch posledních 50 dnů ruské války proti Ukrajině jej ale nepochybně posílilo,“ tvrdí Václav Bartuška, velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti. Úplnou novinkou v tomto směru je podle něj však pouze vystoupení Česka z mezinárodního Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy.

Podle Bartušky je zejména důležité, že již předchozí vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) z chystané dostavby dukovanského bloku vyřadila Rusko a Čínu. „Trend je naprosto jasný. Stát chce mít v otázce jádra poslední slovo a chce dělat jádro jenom se spřátelenými zeměmi,“ zdůraznil. Dostavět nový blok tak bude moci buď společnost EdF z Francie, jihokorejská KHNP, nebo americký Westinghouse. „Všichni tři mají šanci, žádného favorita mezi nimi nevidím,“ uvedl Bartuška.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová připomněla, že novinkou jsou také reálné úvahy o stavbě dalších bloků. „Vláda připravuje konkrétní kroky pro budování dalších bloků, nejenom Dukovany pět,“ uvedla Drábová. Součástí nabídek k dostavbě nového bloku v Dukovanech totiž mohou být i nezávazné opce na stavbu třetího a čtvrtého bloku elektrárny v Temelíně a šestého bloku v Dukovanech.

Modulární reaktor

Jaderná energetika se navíc může nově rozvíjet i formou takzvaných malých modulárních reaktorů. Jejich výhodou je, že se mohou vyrobit v továrně a poté převézt a sestavit na jiném místě. První by mohly vzniknout v areálu Temelína, jejich spuštění se očekává do konce tohoto desetiletí.

„Je to nepochybně jeden z možných směrů rozvoje energetiky, ale v téhle chvíli zatím není žádný modulární reaktor k dispozici, že by byl licencovaný a postavený,“ podotkl Bartuška. „V Evropě nebudou na trhu dříve než za deset, patnáct let,“ prohlásila Drábová.

Pro rozvoj jaderné energetiky v Česku je důležité, že ji podle všech průzkumů setrvale podporuje zhruba 70 procent obyvatel země. „Jádro má rozhodně podporu všech politických stran ve sněmovně a ve veřejném prostoru až na malé výjimky není žádná protijaderná politická síla,“ pochvaluje si Bartuška. Veřejnost podle něj dobře chápe, že v zemi bez moře, a tedy možnosti postavit větrné parky, a bez vysokých hor vhodných pro stavbu přečerpávacích a vodních elektráren je jádro vhodným zdrojem energie.

Válka na Ukrajině ale plně odhalila i bezpečnostní rizika jaderné energie, která bohužel odstranit nelze. „Z hlediska válečného konfliktu je zcela poctivé říci, že kdyby si nějaký šílenec usmyslel, že jadernou elektrárnu cíleně zničí, tak to dokáže,“ dodala Drábová.