Víme také, že zhruba deset tisíc žáků nebylo se školou vůbec v kontaktu, neboť jeho rodina nevlastní potřebné technické vybavení. „Půlroční výpadek z výuky bude mít pro sociálně znevýhodněné děti citelné dopady – ať už na úrovni znalostní a dovednostní, tak sociální,” říká Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni. Je přesvědčena, že děti budou potřebovat čas pro vyrovnání absence a stabilizaci spolupráce se školou.
Důležité je také zjistit, co si rodiče o vzdělávání v domácím prostředí v průběhu pandemie myslí a jak se s požadavky na výuku vypořádali. „Dotazník, který jsme vyvinuli ve spolupráci s francouzskými, německými a italskými kolegy, bude předložen rodičům v deseti zemích,“ sdělil k novému mezinárodnímu projektu profesor psychologie Stanislav Štech z Univerzity Karlovy.
Fakta z Francie
Ve Francii proběhl sběr dat v dubnu, kdy dotazník vyplnilo 30 tisíc rodičů. „Ukázalo se, že čas, který denně věnují sledování a kontrole učení svých dětí, se téměř nelišil. Vždy šlo zhruba o tři hodiny denně, a to i přes rozdílné vybavení domácnosti internetem, počítači, chytrými telefony nebo iPady,“ říká Štech.
Rozdíly v přístupu jsou ale značné. Někteří rodiče vyžadovali striktní plnění zadání a trvali spíše na jejich formálních aspektech, jiní vyhledávali složitější úkoly a činnosti, které měly více rozvíjející charakter. „Potvrdilo se tak, že dosavadní zjištění nedávají odpověď na základní otázku, jaká je efektivnost domácího učení, do jaké míry se případně prohloubí rozdíly mezi dětmi s různým rodinným zázemím. Náš výzkum by proto mohl naznačit, na co a jak se zaměřit ve škole po zahájení dalšího školního roku,“ uvedl Štech.
Na sběr dat by od září měly navazovat rozhovory s těmi rodiči, kteří budou ochotni se do nich zapojit. A také s učiteli, kteří budou mít zájem poskytnout pohled „z druhé strany“. Čeští rodiče se mohou do šetření přihlásit zde.
První výsledky budou na konci prázdnin, mezinárodní srovnání během podzimu a důkladnější analýzy na přelomu roku.
