V rámci projektu Česko! A jak dál?, jehož mediálním partnerem je Deník, přišli včera diskutovat s veřejností o budoucím směřování českého školství na nejstarší českou univerzitu odborníci na vzdělávání i politici. Mezi šesticí panelistů nechyběl ministr školství Robert Plaga (ANO), rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a prorektorka Radka Wildová, vzdělávací expert a novinář Bohumil Kartous a učitelé Daniel Pražák a Zdeněk Jahoda.

Řečníci se shodli se na tom, že české školství je značně podfinancované. Vláda na něj totiž dává ročně ze svého rozpočtu pouze 3,5 procenta HDP, na rozdíl od Švédska, které na něj vydává 8 procent. Podle rektora Zimy je potřeba vyvíjet tlak na politiky, aby zavedli potřebné legislativní změny.

„Financování je až na prvním místě,“ řekl ministr Plaga a představil základní teze připravovaného dokumentu Strategie 2030+, který definuje priority vzdělávání na více než deset příštích let. „Chceme připravit dokument, který bude realizovatelný a najít pro něj politickou shodu,“ řekl Plaga. Shodu v tomto zatím našel s ostatními řečníky. Návrhů, které zůstaly na papíře byla ale už napsaná celá řada, a tak otázky v diskuzi směřovaly spíše na jeho praktický význam.

Bez reformy školství Česko zaspí dobu

Podle experta Bohumila Kartouse se Česko může dostat do vážných problémů, pokud investice zanedbá. „Společnost klopýtá za obrovským rozvojem technologického pokroku,“ řekl Kartous, který citoval studii mezinárodní organizace OECD. Podle ní se totiž pracovní trh bude v příštích letech radikálně transformovat a bez reformy školství Česko zaspí dobu.

„Země, které to pochopily, už dávno začaly do vzdělávání investovat mnohem více. Ani nárůst platů to nemůže vynahradit,“ dodal Kartouz. Tím mířil k tomu, že nejde pouze o platy učitelů, ale i zvýšení jejich kvality podporou dalšího vzdělávání a motivace spolu s investicemi do kvality výuky a praxe.

Doslova bouři pak přineslo téma rušení víceletých gymnázií. „Umím si představit, že nebudou existovat víceletá gymnázia,“ odpověděl vyhýbavě na otázku ohledně jejich rušení ministr Plaga. Rektor Zima mu ale oponoval. „Poskytují možnost, jak pracovat s talentovanými dětmi. Problém je jejich počet,“ řekl Zima.

Podle něj je lokální politici dokáží zrušit pouze první rok po volbách, pak už ne, jelikož by je kvůli nepopulárnímu kroku nikdo znovu nezvolil.

Proč absolventi fakult končí mimo školství?

Sami učitelé pak kritizovali mediální obraz českého školství. „Všude se dočtete, že učitelé mají málo a chtějí přidat peníze,“ řekl učitel Jahoda. „I po 20 letech praxe se stále těším na každý den do školy, takže asi nejsem typický český učitel,“ dodal.

Zapotřebí je i motivovat studenty pedagogických fakult, kteří často skončí mimo školství. „Když říkáme, že matematika je zlo, nedivme se, že lidé ji nechtějí studovat,“ zaznělo z úst rektor Zimy.