V roce 2018 jich tu bylo 44 800, nejčastěji ze Slovenska (49 procent), Ruska (13 procent) a Ukrajiny (7 procent). Mladí lidé, kteří se vzdělávají v českém jazyce, neplatí za výuku nic. K nim patří většinou právě posluchači z těchto tří zemí. Naopak studium v angličtině je poměrně nákladné a pro univerzity představuje zajímavý příjem.

Například zubní lékařství na Univerzitě Karlově stojí 340 až 360 tisíc korun ročně. O něco levnější je studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu, kde třeba obor kondiční trenér vyjde na 160 tisíc korun. Mnohem méně se platí za humanitní a přírodovědné obory, za obor fyzika třeba 40 500 korun.Infografika

Zájem i z Japonska

Vysoké školy se na cizince zaměřují i z jiných důvodů. „Pokud chceme mluvit o internacionalizaci a srovnání s podobně velkými univerzitami, tak cílový stav musí být kolem dvaceti procent, ne-li víc. Vše se dramaticky zrychluje a my se musíme dívat dopředu. Zahraniční učitelé a studenti nám mohou výrazně pomoci,“ řekl Deníku rektor Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš. Jakub Motyčka z Centra zahraniční spolupráce MU doplňuje konkrétní čísla: „Loni u nás studovalo asi tisíc zahraničních studentů v angličtině a téměř 800 v češtině, o 130 více než v roce 2017. Dlouhodobě stoupá počet studentů z Německa a Španělska, v posledních čtyřech letech prudce vzrostl zájem z Itálie a Japonska. Každoročně k nám navíc zavítá dalších 1400 studentů v rámci krátkodobých pobytů.“

Vedou Praha i Brno

Nárůst počtu zahraničních studentů zaznamenala i Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. „V angličtině u nás studovalo 610 cizinců. V češtině studuje 363 z nich, přičemž více než polovinu tvoří Slováci. Vzdělávání po boku mladých lidí z různých koutů světa pomáhá našim studentům vyhýbat se stereotypům, utvářet si informovanější názory a lépe porozumět některým mezinárodním otázkám,“ říká Malvína Krausz Hladká, členka kolegia děkanky FSV UK pro cizojazyčné studijní programy. Univerzita Karlova poskytuje vzdělání 8630 cizinců, po ní následuje Masarykova univerzita (6767), Vysoké učení technické v Brně (3940), Vysoká škola ekonomická v Praze (3206) a ČVUT v Praze (3048).

„Velká část cizinců v České republice zůstává i po studiu, místa nachází v nadnárodních firmách nebo v akademickém prostředí, kde se často podílí na dalším prohlubování mezinárodní spolupráce,“ dodává Lubomír Majerník, ředitel projektu CzechUniversities.com, který prezentuje studijní programy českých vysokých škol v zahraničí. Absolventi medicínských oborů ze Slovenska, Ruska a Ukrajiny jsou také vítanou posilou českých nemocnic, zvláště v příhraničních regionech.