Zakladatel společnosti Tomáš Čupr to odmítá. Hovoří o šikaně srovnatelné s praktikami komunistické Státní bezpečnosti a nestejných pravidlech pro všechny: zatímco polská pracovní víza pro agenturní pracovníky prý jsou jinde v pořádku, u nich představují problém. Podle Čuprových slov postup úřadů není jednotný – a počínání policie připomíná loterii. „Naše agentury ve smlouvách ručí za to, že agenturní zaměstnávání cizinců s polskými vízy je legální, a mají to potvrzené z řady kontrol v jiných firmách," uvedl Čupr.
Pravidla jsou prý stejná pro všechny
Již loni v červenci, kdy bylo v jeho společnosti při kontrole nalezeno 24 Ukrajinců, které policisté označili jako nelegály pracující načerno, mediální zástupkyně firmy Michala Gregorová Deníku řekla, že firma čelí tlaku konkurence – a následkem jsou velmi časté kontroly nejrůznějších státních orgánů; některá státní instituce prý něco prověřuje téměř každý týden.
Pražská policie však trvá na tom, že pravidla jsou pro všechny stejná – a čtvrteční zákrok byl běžnou kontrolou (přičemž je obvyklé, že na místech, kde byly v minulosti zjištěny nedostatky, se kontroly opakují).
Případ nepochybně vyvolá debaty
Zkušenosti z prověřování zaměstnanosti v jiných krajích, čemuž se vedle policistů věnují také celníci, nicméně ukazují, že pracovní víza z jiných zemí EU skutečně jsou někde akceptována. Případ tak nepochybně vyvolá obecnější debaty o pravidlech pro zaměstnávání cizinců, bez jejichž práce by některé firmy vůbec nedokázaly fungovat.
Právní boj tak jistě bude pokračovat. Jisté nicméně je, že 74 osob bylo správním rozhodnutím vyhoštěno – a s 11 je ještě vedeno správní řízení (avšak i v jejich případě prováděné administrativní úkony směřují k vydání rozhodnutí o správním vyhoštění). O víkendu o tom informoval Tomáš Hulan z ředitelství pražské policie. Jeden z cizinců je také stíhán v souvislosti s podezřením z padělání dokladů.
Přečtěte si: Senát projedná žalobu na soudce Veselého, ministr žádá jeho konec
Vydaná správní rozhodnutí obsahují podle jeho slov lhůtu, do kdy tyto osoby musí opustit Českou republiku, a také je stanovena doba, po kterou nesmí přicestovat nejen do České republiky, ale do žádné ze zemí Evropské unie. „V průměru je doba stanovená pro vycestování 30 dní – a doba, po kterou vyhoštění nesmí přijet do EU, jeden rok," konstatoval Hulan.
Zdůraznil, že tohle rozhodnutí je ještě benevolentní, neboť dobu zákazu cestování do Evropské unie lze v rámci správního řízení určit až na pět let. Policisté prý brali v potaz, že všichni zajištění se řešeného protiprávního jednání dopustili poprvé a měli u sebe při kontrole potřebné doklady. Navíc na území České republiky pracovali jen krátce – od deseti dní po jeden měsíc.
Správní rozhodnutí nemusí být konečné
Správní rozhodnutí ovšem nemusí být konečné. Lze se proti němu odvolat k ředitelství služby cizinecké policie. „Této možnosti všechny osoby s největší pravděpodobností nevyužijí, neboť podle dostupných informací se některé tohoto práva již vzdaly," poznamenal Hulan.
Ten také jménem policie odmítl informace o údajně nestandardním, nekorektním a snad přímo hrozivém průběhu kontroly, kde se měli objevit i policisté v kuklách a s dlouhými střelnými zbraněmi (tak zpravidla policisté označují samopaly a brokovnice). Aby dodal těmto slovům váhy, zveřejnil i záběry policie pořízené během kontroly.
„Není také pravdou, že by policisté pražské cizinecké policie měli vůči kontrolovaným subjektům odlišný přístup," konstatoval Hulan. Trvá na tom, že v rámci všech kontrol, které se konají minimálně dvakrát až třikrát týdně, postupují policisté stejně. „Pokud zjistí, že je občan jiného státu v ČR zaměstnáván v rozporu s platnými předpisy, je zajištěn a je s ním vedeno správní řízení," uzavřel.
