Glausch tvá na tom, že holčičce ublížit nechtěl – a také jí vědomě neudělal nic zlého. Zatím nepravomocný verdikt trestního senátu Alexandry Chrdleové nemusí být definitivní. Okolnosti případu, ve kterém jde řečí paragrafů o těžké ublížení na zdraví, ještě bude posuzovat odvolací senát Vrchního soudu v Praze.

Úraz lebky i mozku

Státní zástupce Tomáš Milec o Glauschově vině nepochybuje. Je přesvědčen, že to byl právě obžalovaný, kdo loni 2. prosince velkou silou zaútočil na hlavu dítěte, které měl poprvé v životě hlídat po delší čas, a způsobil mu nejen otoky, krevní výrony a oděrky, ale také tříštivou zlomeninu klenby lební a krvácení do mozkových obalů.

Stalo se to v době, kdy matka holčičky odjela do Prahy, kde se podrobovala rodinné terapii – cvičení v komunikaci s otcem své starší dcery, která jí byla soudně odebrána kvůli její náklonnosti k drogám. A Glausch je přesvědčen, že i tentokrát si v metropoli obstarávala pervitin na povzbuzení. To žena odmítla – soudkyni Chrdleové ale nedokázala vysvětlit časové rozpory. Na terapii totiž dorazila se značným zpožděním. Vlastně až na závěr sezení. Tvrdí, že na vině bylo zpoždění vlaku. A s návratem domů se opozdila proto, že ještě byla vyzvednout u pěstounů v Kralupech nad Vltavou svou starší dceru, kterou přivezla na povolenou návštěvu.
Pro objasnění toho, co se stalo s holčičkou, která s Glauschem osaměla na půl dne, není ale tohle zjištění rozhodující. Co přesně se v bytě odehrálo, to ví jen sám obžalovaný. Tak malá dívenka nic neprozradí – a podle znalců už si nejspíš ani na nic nepamatuje.

Rána v polospánku

Glausch tvrdí, že nestalo nic zvláštního. „Malá si hrála na podlaze a já si pustil televizi," vypověděl s tím, že před obrazovkou usnul. Probudilo ho prý, jak do něj dítě strká – a on se v polospánku reflexivně ohnal. Dívenku zasáhl hřbetem ruky do hlavy – a to tak, že se holčička odrazila hlavou od zdi. Viditelné zranění prý ale neutrpěla, krev jí netekla – a asi po čtvrthodině přestala plakat. Pak usnula na podlaze a Glausch ji přenesl do postýlky. Tam ji odpoledne našla matka po svém návratu.
Ani ta si prý nevšimla ničeho podezřelého – dokonce ani večer při koupání – třebaže holčička už v té chvíli měla zjevné podlitiny pod očima i šrám na čele. Potvrzují do fotografie dítěte, které se našly v Glauschově mobilu. „Ono se už začalo stmívat a v koupelně bylo jen umělé osvětlení," vysvětlovala mladá žena soudu. Odmítla současně, že by se tehdy vrátila zfetovaná, jak tvrdí Glausch. Oba partneři byli uživateli subutexu – léku předepisovaného osobám závislým na heroinu – ale žena k nelibosti svého druha konzumovala ještě pervitin. To u soudu sama přiznala. Trvá ale na tom, že když její děti potřebovaly její péči, brala si jen poloviční dávku, aby se o ně mohla starat. Glaush prý zase kouření cigaret, jimž holdovali oba, doplňoval marihuanou.

Nešťastný pád ze židle

Do péče lékařů se holčička dostala až druhý den. Poté, co utrpěla další úraz. Jak přesně se to stalo, prý nikdo z dospělých neviděl: matka podle svých slov vyndavala v koupelně prádlo z pračky a její přítel opět zíral na obrazovku; pustil si video. Ozvala se rána – a starší holčička, která si s mladší sestřičkou hrála, hlásila, že se batole zřítilo ze židle. „Řekla mi: maminko, ona chtěla vylézt na židli a spadla," vypověděla matka holčiček a dodala, že tomu věří. Prý by dcera nelhala – a ani k tomu neměla důvod.

Vážné zranění

V té chvíli bylo zřejmé, že je zle. Dítě začalo otékat, vybarvovaly se další modřiny – a snad i začalo ztrácet vědomí. Na tom, zda se tak dělo doopravdy, se ale oba partneři neshodnou – stejně jako v řadě dalších detailů. A teprve v nemocnici, kam dítě i s matkou převezla sanitka, se ukázalo, v jak vážném stavu dítě je. Následoval transport na specializované pracoviště do Prahy – a náročná dlouhodobá léčba.

Obě uváděné varianty zranění znalcům nestačí. Nemohlo jít o náhodu, ale muselo se jednat o cílený a opakovaný útok. A ten měl podle soudu na svědomí obžalovaný, byť znalci potvrdili, že nejde o typického násilníka. Proti Glauschovi vlastně „vypovídala" i zraněná holčička, třebaže ve skutečnosti nevyřkla ani slovo. Její chování ale hovoří za vše. Při návštěvě v nemocnici se mámina přítele stranila, odvracela se a snažila se před ním schovat – a dodnes trpí nedůvěrou vůči mužům s podobnou postavou jako on. Nevadí jí pouze pánové přesně opačného typu než obžalovaný: ti obézní se šedivými vlasy.

Dlouhodobé týrání? Ne, říkají matka i doktorka

Týrání dítěte mohlo být dlouhodobé, varovali lékaři, kteří kromě ošetřovaných čerstvých zranění zaznamenali rovněž boláky na tvářích holčičky. A měli podezření, že by se mohlo jednat o stopy po pálení cigaretou. To ale matka dítěte jednoznačně odmítla. Na přelomu října a listopadu prý dívenku poštípali komáři – ona si kousance rozškrábala a pak si ještě opakovaně strhávala strupy. Tahle a nikoli jinak prý vznikly jizvičky. Tvrdí to matka dítěte – a za pravdu jí dává i dětská lékařka Kateřina Bílková. Ta měla holčičku v péči, když se o ni starala matka, stejně jako dnes, kdy byla soudem svěřena babičce. „Já ji viděla, když byla poštípaná," řekla dětská lékařka. Jistá si je ale především proto, že na holčičce nepozorovala nic typického pro týrané dítě. „Nechovala se bázlivě jako dítě, na které někdo vztáhl ruku; byla spontánní, důvěřivá k lidem a enormně živá," konstatovala pediatrička.