Za vraždu matky, kterou podle vlastního přiznání začal nenávidět pro neustálé komandování, jež ho ponižovalo i před cizími lidmi, pro zákazy, příkazy, výčitky a věčný křik, 18letého muže z Dobřichovic na Praze-západ poslal v pondělí Krajský soud v Praze na deset let do věznice s ostrahou. Verdikt není pravomocný, obžalovaný i státní zástupkyně Miloslava Zagarová si ponechali lhůty na odvolání.

Žalobykyně původně navrhovala 12letý trest, naopak obhájce Petr Kubíček si představoval pětiletý pobyt ve vězení. V případě použití mírnějšího paragrafu dával v úvahu i tříletý trest (přičemž různé posouzení motivace a přesného sledu okolností činu skutečně nabízelo rozličné pohledy na právní kvalifikaci).

Od úvah k vraždě

Během pěti jednacích dnů, kdy vyslechl 17 svědků a výpovědi dalších sedmi předseda senátu Stanislav Černecký přečetl, se soud snažil zmapovat především pozadí a souvislosti rodinné tragédie. O tom, co se loni 30. června hodinu před polednem odehrálo v obýváku rodinného domu, kde matka a syn – oběť a vrah – společně bydleli, nejsou pochybnosti.

Souzený mladík přiznal, že toho dne, kdy mu máma hnula žlučí více než kdy jindy, v něm vzplanul hněv a rozhodl se udělat to, čím se předtím zaobíral jen v myšlenkách (ale rovněž, jak se u soudu ukázalo, v rozhovorech se spolužáky, a dokonce také na facebooku): odstranit ženu, kterou považoval za tyrana, dělajícího mu ze života peklo.

Vlídnost nepomohla

Zaútočil znenadání: matku sedící na židli zezadu strhl na zem a snažil se ji rdoudsit; to se ale nedařilo, protože žena bojující o život sklonila hlavu, aby si chránila krk. Z kapsy kalhot tedy vytáhl nůž s čepelí dlouhou 11,5 cm, který si předtím vzal v kuchyni, a bodl ji do zadní části krku.

Napadená se s ním o kudlu začala přetahovat – a třebaže se ho vlídným hlasem snažila přesvědčit, aby se zklidnil a vše pak vyřešili společně s babičkou, on prý měl jasno: pokud teď nůž pustí, zabije matka jeho. Útočil tedy dál; znalci našli na krku šest ran. Smrtícím úderem se stalo proříznutí hrdla provázené masivním krvácením. Že se konflikt mohl odehrát tak, jak říká souzený mladík (který pak sám přivolal policii), potvrdili znalci. 

Náprava za mřížemi

„Vím, že jsem to měl řešit jinak,“ připustil obžalovaný – s vysvětlením, že kvůli nízkému sebevědomí se nedokázal vzepřít. Vysokou školu si plánoval zvolit tak, aby mohl bydlet na koleji. Otce, který žije s jinou partnerkou, prý nechtěl svými problémy zatěžovat. A ani jinde se s nimi moc nesvěřoval.

„To není způsob, jak si udělat víc přátel – a já se chtěl přátelit, poznamenal obžalovaný, na jehož adresu opakovaně zaznělo z úst spolužáků, že byl „jiný“ či „divný“. V minulosti se pokusil i o sebevraždu a byl v péči dvou psycholožek a psychiatra. Na adresu tohoto lékaře se žalobkyně Zagarová vyjádřila značně nelichotivě.

Současný pobyt ve vazbě si souzený mladík pochvaluje. „Dostal jsem se do přívětivějších podmínek,“ prohlásil v závěrečné řeči. Jeho hodnocení z ruzyňské věznice je ostatně perfektní, stejně jako soud ocenil jeho vystupování v jednací síni. „Obžalovaný je nepochybně slušný člověk,“ pokýval hlavou soudce Černecký – byť současně připomněl značnou bezcitnost útoku. Zdůraznil také, že souzený mladík činu lituje a uvědomuje si, že jím postihl celou rodinu.

„Jen na něm záleží, jak naloží se svým životem,“ upozornil předseda senátu, že nyní má svoji budoucnost v rukou odsouzený. Poradil současně, že ve výkonu trestu je na místě se vzdělávat, svým chováním prokazovat svoji nápravu – a vytvářet si tak podmínky pro podmínečné propuštění.