Stalo se to u Jizery, na louce u mostu přes řeku, kam si nesourodý pár odskočil z velikonoční zábavy, která se právě v Sojovicích konala.

Zůstaly otazníky

Co přesně se na místě odehrálo, se plně nepodařilo objasnit policistům ani soudu. Sám Hazdra tvrdí, že mezi partery došlo k hádce – mimo jiné prý ženě vadilo, že se jí jako vdané matce dvou dětí kvůli mladičkému milenci směje celá ves. On prý ale neměl v úmyslu řešit problémy, přišel se bavit. A v dané chvíli se právě rozhodl, že půjde domů. Partnerka ho prý chtěla zastavit, chytala ho za ruku, až se strhla hádka – a nakonec došlo i k potyčce. Dokonce se rdoušením. Během ní mu prý žena vytáhla kuchyňský nůž, který měl schovaný v kapse mikiny. Jemu se podařilo jí ho vzít. A dvakrát bodl.

Ran mířících na hlavu a záda však ve skutečnosti muselo být nejméně deset. V tom soudní lékaři nepřipouštějí debaty. Stejně tak nepochybují o tom, že tato zranění, která žena utrpěla někdy kolem půlnoci, vedla rychle ke smrti vlivem krvácivého šoku.

Krvavé smrti ale muselo předcházet ještě mnohem vážnější napadení, o kterém obžalovaný nehovoří. Prokazují to zranění obličeje, která předseda senátu Stanislav Černecký označil jako „vedoucí k devastaci“. Jinými slovy: pachatel svou oběť zřídil tak, že svědkyně, která ji velmi dobře znala, nedokázala mrtvé tělo poznat!

Znalci přitom nedokázalo přesně určit, jak taková zranění mohla vzniknout. Připustili údery rukou, ale i kopance nebo tlučení obličejem do země. „Nelze určit, co se stalo – jen to, že se v určité fázi musela poškozená nacházet na kolenou,“ shrnul soudce Černecký obsáhlá vyjádření v expertních posudcích.

Útok šroubovákem

Verdikt jeho senát ukládal jako souhrnný, a to za dva násilné útoky. Vedla vraždy v Sojovicích se totiž Hazdra podle obžaloby dopustil i jiného násilného činu, a to přesně měsíc před mordem na Mladoboleslavsku. Bylo to 25. března v Mělníku, kde podle verdiktu napadl svou předchozí partnerku. Rovněž výrazně starší ženu, která mu prý oznámila, že chce milenecký vztah ukončit. Podle verdiktu soudu pachatel ženu rdousil, pak ji strhl za vlasy na podlahu, kde ji tloukl a zaútočil na ni šroubovákem. Jen zázrakem napadená vyvázla pouze s povrchovými poraněními – a se šrámy na duši.

Na rozdíl od útoku v Sojovicích Hazdra napadení v Mělníku popírá. Podle soudu je ale k dispozici dostatek důkazů, které ho usvědčují i z tohoto skutku. Vedle výpovědi napadení ženy jsou to zejména lékařská zpráva o jejích zraněních, záznam o dvacetiminutovém telefonátu na linku bezpečí, která poskytuje pomoc obětem domácího násilí, a v neposlední řadě i protokol o zkoumání jejího poškozeného oblečení.

Lásku prý nenašel

Obhájce Vladimír Vávra nicméně míní, že téhle ženě není co věřit. „V den seznámení s obžalovaným s ním měla sex v nádražní budově, když přes zeď v restauraci seděl její opilý manžel,“ prohlásil advokát, v jehož očích takové počínání snižuje důvěryhodnost ženiných slov. Vávra také tvrdí, že ke znaleckému zkoumání žena předložila jinou košili – liší se prý počtem děr. Polemizuje také se znalcem, když tvrdí, že je vyloučeno, aby šroubovák při útoku proděravěl noční košili i župan – a současně zanechal na těle jen povrchové šrámy.

Na ženy, s nimiž Hazdra udržoval milostné vztahy, vůbec jeho advokát pohlíží velmi příkře. Zatímco jeho mladičký klient prý u starších partnerek s mateřskými sklony hledal lásku a zázemí, některé z žen, s nimiž měl poměr, viděly vztah jinak: učarovaly jim jeho chlapecký vzhled, jistá zženštilost, zranitelnost – a někdy nešlo o nic jiného než o sex. „Můj klient při zjištění těchto skutečností reagoval rozčarováním,“ prohlásil advokát, jenž soudu předložil smělý návrh: po zvážení všech okolností a souvislostí rozhodnout o zproštění obžaloby.

Jedním dechem naznačoval, že by bylo na místě zapátrat v okolí zavražděné ženy, zda se tam nenachází osoba, která mohla mít motiv k mordu v podobě silného pocitu ponížení a obav o vlastní existenci. „Ano, manžel poškozené nemá na dobu smrti nezpochybnitelné alibi – a v době nálezu těla se choval podivně,“ napovídal advokát, kdyby se snad členové trestního senátu nedovtípili.

Přímý úmysl

Soud ale nepřesvědčil ani připomenutím výpovědí sestry a matky obžalovaného, podle nichž je Hazdra velmi rád středem pozornosti – a kvůli popularitě by na sebe mohl vzít i odpovědnost za čin, který nespáchal. O vině soud neměl pochybnosti, a to v případě obou skutků. V Sojovicích podle Černeckého jednal „v naprosté neúctě k lidskému životu a zcela jednoznačně v přímém úmyslu usmrtit“, předchozí útok v Mělníku sice takové pozadí neměl, nicméně si obžalovaný musel být vědom, že závažný následek může způsobit.

Definitivně rozhodne až vrchní soud

Verdikt není pravomocný a ještě se kauzou bude zabývat odvolací senát Vrchního soudu v Praze. Advokát Vladimír Vávra se vyjádřil, že dozajista podá odvolání. Na řadě námitek, které pronesl v jednací síni, totiž trvá. Oficiálně si ale ponechal lhůtu na rozmyšlenou, protože odvolání chce zformulovat až na základě toho, co si přečte v písemném odůvodnění rozsudku. K případnému odvolání se nevyjádřil ani žalobce Zbyněk Vondra – byť ne z toho důvodu, že by měl proti verdiktu výhrady. „Ale já jsem pouze intervenující státní zástupce; je na doktorce Krejčové, která věc zpracovávala, aby vše posoudila,“ vysvětlil před jednací síní.