O tom, že vraždu, k níž došlo loni 15. září čtvrt hodiny před šestou ranní, spáchal právě obžalovaný, nebyly nejmenší pochyby. Jeho čin vidělo několik svědků; dva muži ho dokonce na místě zadrželi. Později obžalovaný vypověděl, že chtěl utéct proto, aby se mohl zabít skokem pod metro. „Já jí nechtěl vůbec nijak ublížit, tohle se vůbec nemělo stát,“ řekl soudu obžalovaný a rameny mu otřásal pláč. Zjevně si připravil delší řeč – více mu ale vzlyky vyslovit nedovolily.

Sedmnáct bodnutí

Soudy sice nevyloučily jeho tvrzení, že se ženu do posledních chvil snažil přesvědčit, aby se k němu vrátila, avšak setkal se pouze s posměšky – podle mínění odvolacího senátu už ale na odlehlejší místo, kde si počkal na manželku pospíchající do zaměstnání, přijel s tím, že ji zabije. Zřejmě se tak rozhodl již večer před činem, kdy se probíral svatebními fotografiemi. A připravil si nůž s devatenácti­centimetrovou čepelí, jímž pak zaútočil na hrudník, břicho a nohy oběti. Své ženě zasadil 17 ran! Čtrnáct z nich směřovalo na hrudník a břicho, přičemž v případě šesti bodnutí pronikla čepel až do tělních dutin. Zasáhla životně důležité orgány včetně srdce.

Bezúhonný muž

Právě toto řádění se stalo argumentem pro advokátku Irenu Slavíkovou, která se snažila odvolací senát přesvědčit, že nešlo o úmyslný čin. Že její klient vraždu neplánoval. Že neměl v úmyslu vraždit, ale se svou ženou si chtěl znovu promluvit. „Pokud by jednal s rozmyslem, stačil by jeden cílený zásah; on ale bodal a poškozenou zraňoval náhodně,“ vysvětlovala obhájkyně svůj pohled na krvavý mord. Mimo to ve prospěch obžalovaného hovoří podle Slavíkové řada polehčujících okolností: jeho psychický stav, dlouhodobá frustrace plynoucí z toho, že mu žena nevysvětlila, proč od něho odešla, způsob, jakým byl slovně odmrštěn i projevená lítost. A pochopitelně také dosavadní bezúhonný život muže, který se ve vazbě pokusil zabít a dodnes je léčen sedativy.

Soudy však přihlédly pouze k poslednímu argumentu – k tomu, že v minulosti se Cikner nedostal do konfliktu se zákonem. Odrazilo se to ve volbě typu převýchovného režimu. Namísto věznice se zvýšenou ostrahou, kam lidé odsouzení pro vraždu ze zákona patří, si trest bude odpykávat pouze ve věznici s ostrahou.

Usvědčující dopis

Proti němu svědčí zejména dopis na rozloučenou určený rodičům, v němž se omlouvá za svůj skutek a vyslovuje přání být pohřben společně s manželkou. Zjevně tedy zamýšlel zabít svou ženu – a následně skoncovat i s vlastním životem. A soudkyně Nováková nachází i další doklad o detailním plánování činu – to, že si Cikner kromě nože připravil i paralyzující sprej. „Vybavil se kasrem pro případ, že by ho chtěl někdo zadržet,“ míní předsedkyně senátu. Ta sice připouští, že se citlivý muž nečekaně opuštěný manželkou, kterou velmi miloval, ocitl ve stavu psychické zátěže – zvolil ale to nejhorší možné východisko. „Pokud měl sebevražedné a vražedné úmysly, měl se obrátit na lékařskou pomoc; situace, v níž se ocitl, ho nemůže vyvinit ani být považována za polehčující okolnost,“ konstatovala Nováková.

Čtěte také: Za vraždu řidiče PPL soud potvrdil výjimečný trest