Třebaže státní zastupitelství nejprve počítalo s verzí, že chlapce žena v afektu utopila a následně se snažilo přesvědčit soud o tom, že šlo o promyšlenou vraždu, kdy syna náchylného ke stavu apnoe (zástavě dýchání) přirdousila, posadila do vany s vodou a záměrně nechala bez dozoru, ačkoli si musela být vědoma, co může nastat, obžaloba soud nepřesvědčila.

Obžalovaná si zjevně uvědomovala, že cokoli řekne, jí může uškodit. „Nebudu vypovídat," prohlásila nejprve – a posléze se nechala slyšet, že souhlasí s argumenty své advokátky. „Já se určitě připojuju," konstatovala.

Odvolací senát nakonec ve výroku o vině i trestu mohl jen potvrdit prosincový verdikt Městského soudu v Praze: za usmrcení z nedbalosti čtyřletý trest odnětí svobody ve věznici s dozorem – a k tomu povinnost zaplatit každé ze dvou dcer 175 tisíc korun jako odškodnění nemajetkové újmy.

Nic vážnějšího se po vyhodnocení všech důkazů včetně znaleckých posudků prokázat nepodařilo. Oficiální verze tak zní: chlapce, který plakal a zlobil, matka rdousila rukou. Pak ho posadila do vany s vodou a odešla na balkon kouřit; nejméně pět minut zůstalo dítě bez dozoru. Po návratu našla tělíčko ve vodě s plovoucími zvratky. Syna hned vytáhla, volala záchranku a začala s oživováním…