Osmadvacet let si má podle pátečního verdiktu Krajského soudu v Praze dohromady odsedět ve věznici s ostrahou čtveřice Vietnamců, kteří se podle obžaloby pustili do padělání cigaret ve velkém. Tři muži dostali shodně po 7,5 roku vězení plus peněžitý trest ve výši dvou milionů korun, přičemž pro případ, že pokuta nebude zaplacena v určené lhůtě, stanovil soud náhradní trest v podobě dvou let za mřížemi. Čtvrtý muž, jehož podíl na výrobě padělků cigaret známých značek označil předseda senátu Ivo Zelinka za menší, si má odsedět 5,5 roku. Celé čtveřici také soud uložil vyhoštění na neurčito.

Vina bez pochyb

Společně s odsouzenými přivedla eskorta z ruzyňské vazební věznice ještě další dva krajany, muže a ženu. Ti však po vyhlášení rozsudku opouštěli jednací síň bez pout. Soud je obžaloby zprostil, stejně jako dalšího muže, jenž se hlavního líčení neúčastnil. Nenašel dostatek důkazů, které by vinu těchto cizinců prokazovaly. A to, že udržovali kontakty s odsouzenými (kteří byli jejich známými či třeba spoluhráčem od tabletenisového stolu), ještě neznamená, že se na nekalostech podíleli a že skutky, které se prokazatelně staly, spáchali právě tito obžalovaní.

V případě odsouzených nemá trestní senát o vině pochybnosti. Byť celá čtveřice odmítá, že by s nelegální výrobou cigaret a jejich podloudným prodejem měla cokoli společného. Soud se všichni snažili přesvědčit, že činů, které jsou jim kladeny za vinu, se nedopustili. A pokud mezi českými firmami hledali partnery pro různé zakázky, souviselo to s legálními podnikatelskými aktivitami, jež měli rozjíždět ve své domovině. Tomu však senát neuvěřil.

Tabák na tuny

Když soudce Zelinka jmenoval značky cigaret, které podloudníci padělali, znělo to jako výčet sortimentu velmi slušně zásobené trafiky. A jen popsání zmapovaných cest tabákových zásilek mu zabralo bezmála hodinu. Základní model byl ale po měrně prostý. Z Asie se po celých kontejnerech o váze 10 až 20 tun dovážely náklady tabákových listů, deklarovaných jako materiál k vykuřování skleníků. Po uskladnění v pražské Libuši či v Modřanech však tento tabák zamířil do Zákolan na Kladensku, kde cizinci v pronajatých prostorách provozovali řezárnu upravující listy na tabák ke kouření. Ten byl někdy zabalen do spotřebitelských balení a vrátil se do pražských skladů, aby čekal na distribuci ke spotřebitelům, většina ale zamířila do Dobřan na Plzeňsku. Tam se nacházela nelegální výrobní linka.

Odtud pak cigarety mířily do několika manufaktur, fungujících především na Chebsku, v nichž je námezdně najímaní cizinci ručně balili do krabiček a kartonů. S minimálním vybavením, ale tak zručně, že rozdíl proti originálu nepoznalo ani zkušené oko dlouholetých kuřáků! Padělky pak byly distribuovány hlavně na tržnicích v příhraničí.

A to vskutku ve velkém. Svědčí o tom vyčíslená škoda – únik na spotřební dani, dani z přidané hodnoty a clu za nekalou činnost trvající od roku 2007 do zásahu policie v květnu 2009 dosáhl podle rozsudku celkové sumy 35 314 153 Kč.

Jasné důkazy

„Důkazy jsou dostatečné,“ konstatoval soudce Zelinka na adresu odsouzených. Jejich počínání popisují svědci z řad českých podnikatelů, kteří nejen cizincům pronajímali prostory, ale také třeba pomáhali s opravou motoru vhodného náhodou zrovna právě do postaršího tabákového stroje značky Škoda. K dispozici jsou také odposlechy a záznamy o sledování osob i zásilek, jasnou řečí pak hovoří věci nalezené při domovních prohlídkách, jež podle soudu jednoznačně potvrzují vinu. Nechyběly mezi nimi například nože do tabákové řezačky či klíče od pražského skladu. A našly se také cigarety s označením Camel a West, jež byly jednoznačně vyrobeny pomocí raznic zajištěných u nelegální linky.

Okamžité odvolání

Rozsudek, jehož součástí je i rozhodnutí o povinnosti zaplatit bezmála 5,5 milionu korun oprávněným držitelům ochranných známek, jejichž značky falzifikáty napodobovaly, není pravomocný. Padělatelskou kauzou se ještě bude zabývat Vrchní soud v Praze. Čtveřice odsouzených se totiž na místě odvolala; lhůtu na podání odvolání si ponechala také stání zástupkyně. Předseda senátu Ivo Zelinka ale míní, že uložené tresty odpovídají míře společenské nebezpečnosti činu, odrážejí zištný motiv i fakt, že hlavní organizátoři fungovali jako členové organizované skupiny, a to po dlouhou dobu.