Letecký inženýr a pilot Vojtěch Vala (na snímku) byl rozený dobrodruh. V roce 1972 ho poslali na velvyslanectví ČSSR do Washingtonu jako leteckého přidělence. Šlo o zástěrku pro jeho pravé poslání: v Americe měl ve skutečnosti provádět špionáž.

Československé orgány ho ale záhy začaly podezřívat, že donáší druhé straně. Musel se proto vrátit do Prahy, kde si odseděl rok ve vězení za vyzrazení státního tajemství.

To se mu už v hlavě začal rodit plán, jak po svém propuštění prchnout ze země. K útěku si zvolil lehký vírník. „Přepravovat klasické letadlo ze středních Čech kamkoli k západní hranici, to byla za komunismu otevřená žádost o místo v kriminále,“ vypověděl Vala později.

K původně bezmotorovému vírníku dodal motor. V noci z 26. na 27. října 1977 převezl stroj k Moravskému Svätému Jánu u Bratislavy, odkud chtěl odletět.

Dosedl mezi lidi

Počasí mu však nepřálo. Všude se vznášela hustá mlha, a nebylo tak vidět na krok. I přesto se inženýr rozhodl zkusit své štěstí. Se svým strojem se dostal až nad Rakousko, viditelnost byla ale tak špatná, že se rozhodl vrátit a nepozorovaně přistát. Dosedl však přímo mezi lidi.

K Valově smůle patřil jeden z přihlížejících k Pohraniční stráži. Dobrodruh byl zatčen a postaven před soud. Za nezdařený pokus o útěk nakonec dostal třináct let a jeho vírník skončil v muzeu.

Až do konce letošního června je k vidění v rámci výstavy Technika v diktaturách v Národním technickém muzeu.