Má tedy k dispozici všechny údaje, které umožní vyrobit nelegální kopii karty – a také ji použít k neoprávněnému výběru. Nejlíp někde na jiném kontinentu.
Pokusů o útoky na cizí bankovní konta mu nakonec vyšetřovatelé jen v rámci Prahy nasčítali za 8,5 milionu. A byť zdaleka ne vždy byl tento Rumun při snaze získat peníze úspěšný – přišel si na 1,8 milionu – svým rozsahem se jeho případ vymyká běžným skimmerským útokům. Zásadně odlišný od řádění jiných skimmerů byl ale především jeho způsob „práce". Zatímco jiní pachatelé umisťují na bankomaty různě skrytá čtecí zařízení a dovedně zamaskované kamery, on na přístroje s penězi nemontoval nic.
Ne nadarmo mu policisté přezdívali „dveřní fantom". Čtečku totiž ukrýval do elektronických vrátných dveří uzavírajících přístup do samoobslužné diskrétní zóny, kam některé banky bankomaty umisťují, a nic netušící zákazník mu tak předal údaje o své kartě už ve chvíli, kdy ji protáhl štěrbinou dveřního vrátného, aby se vůbec dostal k bankomatu. Z jeho pohledu to mělo ještě další výhodu – nemusel se starat o napájení nelegálně namontované čtečky. Na bankomat nelepil ani kameru k odezírání zadávaných PIN kódů. Tu zase umístil do falešného požárního hlásiče, nalepeného na strop přímo nad bankomatem.
Od ostatních skimmerů, kdy jde téměř výhradně o gangy, jejichž vzájemně spolupracující části působí v různých zemích, se tento muž lišil i tím, že šlo o sólistu. Muž naposledy jezdící Volkswagenem Touareg s německou poznávací značkou údaje o kartách získával pro sebe. A pak si zajel na exotickou dovolenou, aby si peníze osobně vyzvedl na opačné straně zeměkoule.
Nedokázal proto pochopit, jako ho policejní detektivové dokázali vystopovat. „Kde jsem udělal chybu," ptal se pražských kriminalistů. Michal Ihnát, šéf 8. oddělené hospodářské kriminálky, mu podle svých slov vysvětlil, že když kriminalisté zjistili, že se zaměřuje na pobočky jednoho bankovního domu, z pěti desítek jeho pražských pracovišť vybrali 20, která by nejlépe vyhovovala jeho úmyslům. „Objížděli jsme ty bankomaty tak dlouho, než jsme se s ním potkali," konstatoval Ihnát. A usmívá se, když si vzpomene, jak Rumun nevěřil. „Teď vážně – kdo mě udal?" ptal se. A nemohl pochopit, že nikdo – kriminalisté mu opravdu řekli pravdu pravdoucí.
I díky své urputnosti dosahují policejní detektivové z Prahy v odhalování pachatelů skimmerských útoků úspěchů – třebaže honit cizince z Rumunska nebo Bulharska, kteří přijedou jen na pár dnů, udělají, co potřebují, a zase zmizí, není snadné. Loni se podařilo rozkrýt šest případů s odhalením 13 pachatelů, letos zatím vyšetřovatelé uspěli třikrát – a dva případy na vyřešení ještě čekají. Objasněnost dlouhodobě přesahuje 50 procent – a skimmerům už začíná být v metropoli těsno. O tom, že se je daří z hlavního města vytlačovat, svědčí i zprávy o skimmerských útocích přicházející z Brna, Českých Budějovic, Plzně, Břeclavi či Opavy…
Výše trestu pachatele zaskočila
Do Prahy přijela dvojice Bulharů jaguarem, po osmi letech se budou propuštění trestanci vracet domů vlakem. Tak shrnul kriminalista Michal Ihnát osud skimmerů řádících v okolí Černého Mostu, které jeho tým zadržel loni v lednu. Pokusili se získat 173 938 Kč; skutečně si přišli na 41 439 Kč. Prozatím nepravomocně dostali tresty 8 a 8,5 roku – a ve prospěch státu propadlo i jejich auto. Oba pachatelé byli zaskočeni tím, jaká v České republice panuje přísnost. „V Bulharsku jde o přestupek, ve Francii jsem dostal 18 měsíců, v Belgii jsou taky mírné tresty; často o podmíněné. Nechápu, jak je to možné," tlumočil klientova slova jeden z obhájců.
Obrana přes skimmery není složitá. Stačí důsledně zakrývat klávesnici rukou při zadávání PINu. Čtěte v Deníku v úterním vydání.
