Zjevně tím chtěl naznačit, že je zvyklý počítat ve zcela jiných cifrách, než představuje pět milionů korun, o jejichž získání se podle zjištění kriminalistů neúspěšně snažil od loňské zimy až do počátku léta, kdy byl zadržen a poté strávil měsíc ve vazbě. „Abych nemohl ovlivňovat výpověď muže, který pak ani nebyl vyslechnut," ohradil se Vít Š. před trestním senátem.

Vše, co se kolem něj dělo – a co nyní vyvrcholilo zahájením hlavního líčení – označil za snahu ho zdiskreditovat. A ta prý přišla zrovna ve chvíli, kdy na svém tehdejším působišti – na pracovišti centrály České exportní banky v centru metropole – začal upozorňovat nadřízené na některé „velmi podezřelé" transakce (a stal se tím natolik nepohodlnou osobou, že se sám rozhodl odejít).

„Můj život se skládá z práce a rodiny," poznamenal otec tří dětí.

Mlčení za miliony

Státní zástupce Jiří Valsamis to ovšem vidí zcela odlišně. Z jeho slov vyplynulo, že si obžalovaný loni v lednu vyhlédl šéfa benešovské akciové společnosti, která se specializuje na vývoj obchodních robotů (což jsou vlastně investiční počítačové programy nahrazující obchodníka na forexovém trhu, jejichž úkolem je vydělávat devizovými operacemi peníze místo lidské obsluhy; na rozdíl od živého tradera robotické programy nezdržuje, spánek, jídlo ani neovlivňují emoce nebo únava – mohou tedy pracovat nepřetržitě). A tohoto muže se pachatel rozhodl vydírat ve snaze získat peníze.

Loni v lednu podle obžaloby Vít Š. nejprve koupil dvě předplacené (a tedy anonymní) SIM karty – jednu 22. ledna v obchodním domě v centru metropole – poblíž svého pracoviště – a další o pět dnů později ve Vršovicích. Hned 27. ledna pak měl volat na klientskou linku banky a jménem jediného člena představenstva benešovské společnosti si na konkrétní pražské pobočce objednat výběr pěti milionů korun (pro podobně vysoké částky pracovníci bank jen tak do trezoru nesáhnou, ale musí je mít připravené; výběr je tedy nutné předem ohlásit).

Následně prý kontaktoval i šéfa firmy z Benešova. „Mám pro vás životně důležité informace. Zavolejte," vybízela zaslaná SMS zpráva.

Když se podnikatel ozval, hovořil s ním muž hlasem pozměněným s pomocí počítače. Představil se jako elitní policejní detektiv, který prý o benešovské firmě zjistil nepěkné věci: adresy společnosti v USA jsou prý fiktivní – a protože na nich nesedí tým programátorů, peníze klientů jsou na jiné účely. A titul docenta, který oslovený šéf používá, je prý falešný.

Ovšem – nic z toho se nemusí dostat na veřejnost: výměnou za peníze. „Dohnala mě minulost; musím zmizet z České republiky," vysvětloval tajemný volající. „Nemám co ztratit," zdůrazňoval.

Od ledna do června

Rovnou také stanovil místo a čas schůzky, kam se vydíraný měl dostavit s igelitovou taškou napěchovanou penězi: dnes v půl jedné v hale pražského hlavního nádraží před konkrétní restaurací. Podnikateli vyděrač řekl, že pokud by snad požadovaných pět milionů neměl v hotovosti, má již v bance nahlášený výběr z účtu… A tohle všechno klade žalobce Valsamis za vinu Vítu Š.

Na nádraží se podnikatel neobjevil, tím méně pak s penězi, ale vyděrač to nevzdával. Následovalo další kontaktování – přičemž do policejního zásahu 21. června to mělo být na půl stovky SMS zpráv. K předání peněz ovšem nedošlo, a to ani poté, co byl 2. června na doklady Víta Š. založen bankovní účet, na který vyděrač žádal pět milionů korun zaslat.

Vydíraný muž tedy o peníze nepřišel – ovšem za snahu způsobit škodu velkého rozsahu by v případě uznání viny mohl i tak padnout trest odnětí svobody v trvání pět až dvanáct let.

Křivé nařčení?

Na svobodě stíhaný obžalovaný odmítá jakoukoli komunikaci s mužem vystupujícím v roli poškozeného. „Neznám ho, nemluvil jsem s ním," zdůraznil. „Nevím, jaká hra se tu hraje," poznamenal. S jedním z použitých mobilních čísel ho prý nespojuje vůbec nic, další SIM karta se našla i s telefonem v jeho šuplíku poté, co kdosi nechal v práci na recepci balíček.

„Někdo mi to musel podstrčit; jde o to mě zdiskreditovat," zdůraznil Vít Š. Zdůraznil, že jako objednavatele výběru peněz v bance svědci neoznačili jeho, ale bezpečně poznali jinou osobu, také úřednice z banky, kde bylo založeno konto, na něž měl vydíraný muž poslat požadovanou sumu, ho identifikovala jen na 80 procent – a to ještě poté, co pro policii nachystala kopii jeho občanského průkazu (a jistě si při tom důkladně prohlédla jeho podobu).

Verzi obžaloby prý nepodporují ani další zjištění – například evidence jeho příchodů a odchodů v zaměstnání, nebyl nalezen žádný program k počítačové modifikaci lidského hlasu a podobně.

Jediným problémem prý může být zmiňovaný občanský průkaz, který mu byl odcizen – jak bezprostředně po odhalení krádeže 2. června oznámil na policejní stanici v Krakovské ulici – společně s mobilem a kreditní kartou. Tehdy v centru metropole obešel několik obchodů a věci mu neznámo kdy a kde zmizely z kapsy saka, které měl buďto na sobě, nebo přehozené přes ruku. Případ následně police odložila s tím, že se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby.

Případ pokračuje

V rozplétání kauzy bude senát Tomáše Kubovce pokračovat 9. června. Už od počátku hlavního líčení měl soudce Kubovec pochybnosti, zda se objeví jeden z klíčových svědků – a ten skutečně nedorazil. Nepřišel však ani poškozený – jak Kubovcova administrativa dodatečně vytelefonovala, prý kvůli pracovní neschopnosti po úvaru.

Do příštího jednání má být také napraven nedostatek související s tím, že ani soud, ani obhajoba nedostaly DVD disk s daty, který znalec se specializací na kybernetiku po prozkoumání počítačů, tabletu a mobilů obžalovaného přiložil ke svému posudku.

Čtěte také: Detektivové zadrželi vora v zákoně, Rusa i Arména a obvinili z vydírání