Vydání cizinců do USA si bude soud promýšlet

Očekávaný verdikt tak nepadl. Luboš Vrba, Vladana Woratschová a Jana Ťoupalíková neřekli ani ano, ani ne. Po 40minutové pauze na poradu si vzali delší čas na rozmyšlenou s tím, že se vyjádří za týden. Rozhodnutí je podle slov předsedy senátu Vrby příliš zodpovědné na to, aby k jeho přijetí stačila krátká debata.

Zbraně za drogy

Podle Američanů chtěli Alí Fajád, Faouzi Jaber a Chálid Marabi obchodovat s kokainem a prostřednictvím firmy z Ukrajiny také se zbraněmi s muži, které považovali za bojovníky z kolumbijské organizace FARC – ve skutečnosti ale šlo o tajné agenty. Kolumbijská droga údajně měla být ilegálně převezena do USA, aby výdělek poskytl peníze na nákup zbraní pro teroristické uskupení bojující proti americkým jednotkám. Zadržovaní cizinci vinu odmítají. Podle nich jde o výmysly, nesmysly a překroucená fakta; jediné, co prý dotyční chystali během několika schůzek uskutečněných například v Ghaně ve Varšavě a nakonec v Praze (kde je loni v dubnu zadržela policie), bylo prý založení mezinárodní spediční firmy – a ano, v rámci její budoucí činnosti spřádali i odplatu za překažený obchod.

Jenom provokace?

Zadržovaní cizinci tvrdí, že vše, co je jim kladeno za vinu, je výsledkem provokace tajných agentů. Něco takového ale oficiální stanovisko USA odmítá: Američané naopak za výmysly označují tvrzení, že se trojice stala obětí provokace. Tamější ministerstvo spravedlnosti trvá na tom, že trestná činnost podezřelých byla agenty DEA (Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami) monitorována a dokumentována, ale nikoli vyprovokována.

Předseda senátu Luboš Vrba citoval z amerického dokumentu, že obvinění páchali trestnou činnost už předtím, než se dostali do styku s agenty; v kontaktu s lidmi pracujícími pro DEA (které však považovali za příslušníky teroristického uskupení) to pak byli právě oni, kdo vyvíjel aktivitu: domlouvali termíny setkání, nabízeli zbraně, určovali jejich ceny…

Úhel pohledu

Rozhodně přitom nejde o hraní se slovy nebo o mudrování od Vltavy o zásadních otázkách národní bezpečnosti aktuálních za oceánem. Přesné posouzení úlohy agentů je pro vydávací řízení zásadní. U nás totiž trestní řád policejní provokaci nepřipouští – z čehož plyne, že pokud by právě na ní bylo založeno stíhání v jiné zemi, vydání není možné.

Pokud by cizinci byli souzeni v USA, hrozil by jim až doživotní trest. Již v minulosti si Městský soud v Praze vyžádal ujištění, že v případě vydání nebudou podrobováni praktikám, které se z evropského pohledu mohou jevit jako mučení – jak drsným výslechovým metodám, tak třeba dlouhodobému – vlastně časově neomezenému – pobytu v samovazbě.

Dvě zásahovky

Zadržené cizince, jednací síň i budovu soudu hlídala hned dvě po zuby ozbrojená komanda – vedle zásahovky vězeňské služby také zásahová jednotka policie. Možná šlo o reakci na to, že Fajád je údajně nevlastním bratrem taxikáře, jenž v Libanonu vezl pět Čechů, kteří se nyní pohřešují – včetně Fajádova právníka, novinářů a armádního experta.

Některé spekulace, které se objevily v Libanonu, hovoří o pravděpodobném únosu – s plánem neznámých ozbrojenců vyměnit pětici právě za Fajáda. V jeho případě také libanonská tajná služba písemně potvrdila to, co již dříve prohlásil v jednací síni městského soudu – ano, jde o spolupracovníka rozvědky; jejího neplaceného informátora. Rozhodně však prý neměl jakékoli úkoly v zahraničí.