Patnáct let ve věznici s nejpřísnějším režimem si mají odsedět Jiří Kulvejt a Jan Dvořáček. Odvolací senát Vrchního soudu v Praze v úterýpotvrdil verdikt středočeského krajského soudu, který oba mladíky viní z brutální vraždy známého hudebníka, spáchané loni v noci na druhého května.

Při nočním návratu z baru v Kamenici na Praze-východ do chatové oblasti Skuheř ho tehdy 18letý Kulvejt a 20letý Dvořáček v opilosti měli doslova umlátit, udupat a ukopat – a následně okrást o třináct set korun.

Malicherný důvod k vraždě

„Oba hráli kopanou – jako sportovci se ale nezachovali,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Martin Zelenka. Připomněl tím, že na počátku květnové tragédie stálo společné popíjení s kamarády z fotbalu. Muži si pak vyrazili ještě do další restaurace – a tam se jejich cesty údajně střetly s budoucí obětí.

Oba mladíci připouštěli, že se s muzikantem poprali, a to údajně kvůli vulgární nadávce, jíž je počastoval; každý za sebe ale odmítal, že by jeho útok byl nadměrně brutální. To však vylučují zjištění znalců, kteří zkoumali tělo zavražděného. Podle nich mnohačetné zlomeniny a pohmožděniny nemohly vzniknout jinak než kopáním do ležícího těla a skákáním po hlavě i krku. Hlavní vinu přitom Kulvejt s Dvořáčkem svalovali jeden na druhého.

Opilci neměli slitování

Oba také popírali, že by jejich cílem bylo oběť okrást. Tvrdili, že hudebníka, jenž odešel z restaurace asi deset minut před nimi, náhodou ještě s jedním kamarádem dohonili cestou domů v lese, kde neviděl na cestu a nemohl najít lávku. Kulvejt tvrdí, že mu chtěl pomoci, a dokonce mu svítil mobilem na cestu.

Pak se ale dohodli, že opilému společníkovi utečou, na což údajně hudebník reagoval nadávkami. To prý Kulvejta dožralo natolik, že si na něho počkal, srazil ho pěstí na zem a kopal do něj. Neobměkčila ho zřejmě ani muzikantova slova, že nestojí o problémy, nehodlá se prát a chce jít domů. Pak se k útoku měl připojit i Dvořáček. Zbitému muži řekl, že útočník už odešel, předstíral, že mu chce pomoci vstát – místo toho ho však kopl kolenem do obličeje.

Z obžaloby vyplývá, že třetí člen party se útoku nezúčastnil. Odešel ve chvíli, kdy se pranice změnila v krvavá jatka, protože s takovýmto útokem nechtěl mít nic společného. Na kamarády proto čekal opodál. Podíl z peněz ukradených z peněženky oběti ale neodmítl, byť za mlčení dostal pouhých 140 korun.

Společně pak mladíci v zakrvácených botách začali vymýšlet alibi a předstírat, že byli na úplně jiném místě. S pomocí mobilních telefonů se snažili vzbudit u svých známých dojem, že se vypravili na bowling do Kostelce.

Vězení jako trest i varování

Kromě pobytu ve vězení soud pachatelům uložil zaplatit synovi oběti náhradu ve výši 240 tisíc korun. Odvolací soud tedy ponechal původní verdikt v platnosti v plném rozsahu. „Nelze hovořit o trestech nepřiměřených,“ zdůraznil soudce Zelenka. „Výměra trestů zahrnuje jak požadavek na spravedlivou sankci, tak i generální prevenci – výchovné působení na zbytek společnosti,“ připomněl.

Verdikt je nejen pravomocný, ale podle všeho už také konečný. Vyplývá to alespoň z vyjádření advokátů obou obžalovaných. Shodli se, že podávat dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky asi nemá smysl.