I tak lze zformulovat otázku, na niž by ve středu měl u městského soudu v Praze přinést odpověď verdikt trestního senátu předsedy Stanislava Králíka. Ten rozsudkem uzavře proces v ostře sledované kauze související s pořízením nákladních tatrovek pro českou armádu.

Fakta jsou neúprosná. Oba pánové současně mít pravdu nemohou. Cabaniss trvá na tom, že v únoru 2008 si mu tehdejší náměstek ministryně obrany Martin Barták (pozdější ministr) řekl o milionový úplatek za zajištění hladného průběhu zakázky - naopak Topolánek tvrdí, že jednání během návštěvy USA, o němž Cabaniss hovoří, byl přítomen, Barták mu dokonce tlumočil - a žádná taková žádost nebo nabídka nezazněla.

„Vylučuji to," prohlásil u soudu s poznámkou určenou novinářům, že případní pochybovači si mohou prověřit jeho znalosti angličtiny. To, že by si řekl o úplatek, rázně odmítá i Barták; současně také popírá, že by zakázku mohl jakkoli ovlivnit. Bartákova slova v úterý v jednací síni potvrdila také jeho někdejší nadřízená, bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová. Ta v rámci hlavního líčení vystoupila jako poslední slyšená svědkyně.

Požadavek na nepodmíněný trest

Opačný názor má státní zástupce Dušan Táborský. Za korupci žádá pro Bartáka nepodmíněný trest „v horní třetině sazby", kterou trestní zákoník stanoví v rozmezí od dvou do osmi let. Také zbrojař Michal Smrž, který je v kauze armádních tatrovek druhým obžalovaným, patří podle Táborského za mříže. Podle obžaloby se dopustil pokusu o podvod; sliboval prý, že za peníze může ovlivnit rozhodování představitelů ministerstva i členů vlády. I Smrž jakoukoli vinu odmítá.

Ať ve středu padne verdikt jakýkoli, je jisté, že nebude konečný. Kvůli odvolání nejméně jedné strany kauza ještě dozajista poputuje k Vrchnímu soudu v Praze.