Úředníci soudu vysvětlují svůj podíl na přípravě opencard

Sedmdesát milionů

Ivan Seyček, Jiří Chytil, Miroslav Čadský, Zdeněk Jánský a Ladislav Kendík podle obžaloby pochybili, když doporučili, aby zakázku na zajišťování servisního kartového centra získala v rozporu se zákonem společnost Haguess, ačkoli nevyhověla zadávací dokumentaci. Zejména pokud jde o poměr rozdělení ceny zakázky mezi dodávky technologií a programového vybavení na straně jedné a na služby na straně druhé. Obžalovaným také nevadilo, že v nabídce vychází cena jedné karty na 377 korun, zatímco by ji podle zjištění kriminalistů bylo možno pořídit i za 238 Kč. Nevadilo jim ani, že nabídka nevyčíslila náklady na provoz budoucího kartového centra, a tak nebylo možno odpovědně posoudit výhodnost navrhovaného řešení. Nehledě na to, že navrhovaný systém byl popsán takovým způsobem, že o jeho fungování se z toho nic nedozví ani na slovo vzatý odborník.

Dále se podle výsledků vyšetřování detektivů protikorupční policie měli obžalovaní v čele se Seyčkem přičinit o to, aby s touto firmou město v letech 2006 a 2007 podepsalo smlouvy týkajících se dalších prací na projektu a licenčních podmínek, jež údajně bylo možno pořídit o desítky milionů levněji. Někteří z obžalovaných následně podle obžaloby neřešili pozdní dodávky částí systému určených k placení parkového, čímž město ochudili o možnost uplatnit smluvní pokutu. Celkovou škodu způsobenou městské pokladně na předražené zakázce vyčíslila obžaloba na 67 milionů; magistrát dokonce dospěl k částce převyšující 70 milionů. Není ale schopen vyčíslit své nároky vůči jednotlivým obžalovaným. Předseda senátu Alexander Sotolář navíc připomněl, že znalecké posudky naznačují, že kritéria zakázky byla ušita na míru konkrétnímu předpokládanému uchazeči – jak požadavkem navázat na již jinde realizovaný projekt, tak stanoveným termínovým harmonogramem.

Správné rozhodnutí

Obžalovaní muži se zpovídají z porušování závazných pravidel hospodářského styku a porušování povinnosti při správě cizího majetku, za což v případě uznání viny může být u Seyčka a Chytila ve hře až osm let vězení; ostatní obžalovaní by mohli pobýt za mřížemi až tři roky. Sami ale vážná pochybení nepřipouštějí. Ukázal to výslech hned prvního z obžalovaných, počítačového technika magistrátu Ladislava Kendíka. Někdejší člen výběrové komise, která v roce 2006 posuzovala nabídku jediného uchazeče, vnímá i dnes doporučení spolupracovat se společností Haguess jako správné: firma splnila rozhodující kritérium, kdy nabídka nepřevýšila stanovený cenové strop ve výši 90 milionů korun – a prokázala, že technické řešení zakázky zvládá.

Kendík ale musel na otázku soudce Sotoláře přiznat, že problematice čipových karet nerozumí a ve výběrové komisi byl spíše „za laika". Nejvíc informací o budoucím fungování „univerzálních karet Pražana" přitom podle vlastních slov načerpal z médií. A další členové výběrové komise – s výjimkou šéfa informatiky Seyčka, který měl přípravu projektu přímo na starost – na tom prý nebyli o moc líp.

„Bylo to relativně jednoduché hodnocení," konstatoval Kendík. Posuzovaná nabídka se vešla do stanoveného finančního limitu – a jelikož se nikdo další nepřihlásil, komise firmu Haguess doporučila. Udělala to ostatně za situace, kdy její členové měli jen velmi rámcovou vizi, o čem vlastně rozhodují. A pokud šlo o právní souvislosti, ty prý hlídalo právní oddělení. Především se ale podle výpovědi obžalovaného rozhodovalo o projektu, o němž si tehdy nikdo nedovedl udělat přesnou představu – a na tehdejší dění nelze nahlížet optikou dnešní zkušenosti. Tehdy v roce 2006 se prý hovořilo o tom, že půjde o „gigantický projekt, který nemá obdoby; který bude mít desítky a desítky funkcí".

„Domnívám se, že jsem hodnotil, jak jsem hodnotit měl; nedomnívám se, že jsem udělal chybu – cena byla levnější než být měla," podtrhl Kendík, jenž také připomněl, že do práce komise se sám nehlásil, ale byl do ní jmenován v rámci pracovních povinností zaměstnance IT oddělení magistrátu. To, že se ocitl před soudem, vnímá jako křivdu. A Čadský – ten si prý napoprvé dokonce připadal „jako ve špatné hře od Járy Cimrmana". Ani on žádnou chybu nevidí.

Z úst dalších obžalovaných zazněly i další výhrady vůči výsledkům policejního šetření, které je pohnaly až před soud. V rozsáhlé obžalobě prý například „nesedí" výpočty a vyčíslené konkrétních částek souvisejících s jednotlivými součástmi projektu. Seyček připustil, že projekt byl pojatý velikášsky. Odmítl ale, že by kohokoli zvýhodňoval nebo by Praze způsobil škodu.

Již několik let se nicméně ozývají i hlasy, že by v této souvislosti neměli být stíháni pouze úředníci, ale rovněž osoby z podnikatelských kruhů včetně lobbistů a někdejší politici z éry primátora Pavla Béma. Ti – včetně Béma – mají vypovídat v roli svědků.

Současné problémy

Karta opencard je nejčastěji využívaná jako elektronická průkazka na městskou dopravu, která již prakticky nemá papírovou alternativu, ale její využití může být širší: slouží také jako průkazka do knihovny, může posloužit k placení parkovného či svým držitelům zajišťovat poskytnutí slev na vstupném. Původní záměry byly přitom podstatně rozsáhlejší. Zprvu se sice nepočítalo s elektronickou tramvajenkou, ale karta měla sloužit i jako elektronická peněženka, zdravotní knížka, vstupenka do zařízení zřizovaných městem jako například do zoo – a dokonce se uvažovalo třeba i o evidenci přestupků.

Nadále se ale kolem ní točí pozornost kriminalistů. Doslova šokem – a to zejména pro přímé aktéry – bylo letos v březnu obvinění desítky tehdejších radních včetně primátora Bohuslava Svobody i jeho nástupce Tomáše Hudečka v souvislosti s údajným porušením předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Policejní detektivové mají výhrady k loňské zakázce na podporu systému, kdy jako dodavatel byla vybrána opět společnost Haguess v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění – tedy oslovením jednoho dodavatele, aniž bylo vypsáno výběrové řízení, do něhož by se mohly hlásit i další firmy. Zatímco podle policie to zavání nejen porušením zákona o hospodářské soutěži, ale i porušováním povinností při správě cizího majetku – tedy podobně jako v aktuálně souzené kauze, tentokrát s vyčíslením škody na 25 milionů – někdejší (a v některých případech i současní) radní nařčení z nezákonností hlasitě odmítali. Tvrdí, že s ohledem na smluvní vztahy uzavřené v minulosti nemohli postupovat jinak, jestliže měla být nadále zajištěna funkčnost karet, které si kvůli kuponům elektronické tramvajenky chtě nechtě musely pořídit statisíce lidí, a město nemělo utrpět škodu v souvislosti s ukončením dosavadního projektu a spuštěním nového.

Verdikt v aktuální kauze je možno očekávat nejdříve za několik týdnů. Mluvčí soudu Markéta Puci Deníku řekla, že předseda senátu Sotolář má stanovené termíny hlavního líčení ještě v listopadu.