"Doufám, že kauza poslouží k tomu, aby se na to upozornilo. Někdo by se měl zamyslet nad tím, jakým způsobem se tu s těmi zvířaty zachází," prohlásil ředitel sekce pátrání Generálního ředitelství cel Robert Šlachta minulou středu na tiskové konferenci, kde vyšetřovatelé prezentovali výsledky pondělní razie v Berouskově zooparku v Bašti u Prahy a v Doksech na Českolipsku i pražské tržnici SAPA.

Bývalý elitní policejní detektiv Šlachta se pak pozastavil nad otřesnými záběry mrtvých šelem, několik let starého (a značně zapáchajícího) masa či naprosto nevyhovujících chovatelských podmínek. "Měla by se možná změnit legislativa," řekl Šlachta.

Celníci a inspektoři odhalili nelegální obchod s tygry. | Video: Celní správa ČR

Stejný požadavek vyjadřují i zoologičtí experti. Třeba šéf Zoo Praha Miroslav Bobek ve svém internetovém blogu, který vyšel také v tištěné MF DNES, píše: "Tento otřesný případ je pouze vrcholkem ledovce. Chov velkých kočkovitých šelem je u nás neuvěřitelně rozšířený a velmi často probíhá v naprosto nevyhovujících podmínkách a/nebo čistě pro zisk. Ano, mám na mysli nejen poblázněné 'chovatele', kteří jsou schopni držet tygra v kleci o rozměrech čtyři krát pět metrů, ale také různé ty 'zooparky', 'bioparky' a 'mazlící zoo'."

Focení lvíčatům nepomáhá

Ještě před zveřejněním detailů mluvil Bobek podobně v rozhovoru pro DVTV, kde označil půjčení lvíčete či tygřího mláděte na mazlení nebo na vyfotografování jako týrání. "Odebrání zvířete matce z něj dělá psychického mrzáka," dodal Bobek v blogu. Podle spekulací médií dokonce dochází k tomu, že když už se starší lev nebo tygr nehodí na fotku s dětmi nebo hraní ve filmu ani do cirkusu, skončí na nelegálních jatkách. Ředitel trojské zoo něco takového naznačoval už v nedávném rozhovoru pro Deník.

Proto šéf pražské zoologické zahrady apeluje na veřejnost, že majitelé různých soukromých zvěřinců šelmy ve skutečnosti vůbec nezachraňují. Ani lidé toužící po suvenýru s roztomilým lvíčkem nijak zvířatům nepomáhají.

Celníci při zásahu objevili kromě tří mrtvých tygrů také živá zvířata, jejichž zdravotní stav nyní vyhodnotí ČIŽP. Podle inspektorů bylo v posledních letech v Česku registrováno přes 400 tygrů, teď by se jich mělo nacházet oficiálně zhruba 140 ještě naživu. Pouze čtyři desítky však žijí ve veřejných zoo, kde se zvyšuje věk jejich dožití.

Byznys jako prase

Praxe je taková, že velké kočkovité šelmy musí být registrovány podle legislativy o CITES (úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) a jejich chov pak schvaluje Státní veterinární správa. Každý nově narozený tygr by tedy měl mít své dokumenty a nepřenositelný čip, čemuž Šlachta říká lidově "techničák". Podle šéfa týmu, který odhalil a obvinil Berouskův gang, je v evidenci nepořádek. "Na jedny papíry si tu chodí víc tygrů a je to byznys jako prase," podotkl někdejší šéf protimafiánského policejního útvaru.

Z registru CITES, který vede ministerstvo životního prostředí, také vyplývá, že Česko je velmocí v chování chráněných živočisných druhů. Je zde registrováno celkem 20 tisíc subjektů, kde mají nějaké vzácné zvíře (pro srovnání - Maďarsko eviduje zhruba tři tisíce, Portugalsko pouze 30). U soukromých chovatelů je oblíbená kromě lvů a tygrů také puma. Podle Bobka si může například lvíče koupit úplně každý, údajně existuje žena chovající "krále zvířat" dokonce v bytě.

Odborníci zdůrazňují v souvislosti s Berouskovým případem i s množícími se útěky zvířat nedostatečnou legislativu. Podle obecné vyhlášky musíte mít psa na vodítku, ale teoreticky můžete tygra vypustit do parku jen tak volně. "Čeká se na prvního mrtvého. Co se děje, je neuvěřitelné," řekl ředitel pražské zoo Bobek.

Po stopách DNA tygrů

Podle ředitele ČIŽP Erika Guesse by mohlo odhalení člena známého cirkusového rodu alespoň pomoct k lepšímu monitoringu tygrů na území České republiky. Ostatně inspektoři spolu s celníky zachytili první případy černého trhu s produkty čínské medicíny na trase Praha - Vietnam už v roce 2013.

"ČIŽP přišla se snahou o genetickou analýzu produktů, které by mohly obsahovat DNA tygrů. Iniciovali jsme v této věci výzkum, který začal letos v lednu a je financován ze zdrojů ministerstva vnitra. Projekt potrvá čtyři roky a lze očekávat, že úspěšnost analýz bude po ukončení výzkumu podstatně vyšší," řekl Geuss na středeční tiskovce, kde ukázal sklenici zabavenou u Berouska a jeho kumpánů.

"To je vlastně tygří tlapa, produkty z ní se prodávají za dva tisíce amerických dolarů," prozradil Guess z ČIŽP. Jaké části tygra se využívají v Asii kvůli léčivým účinkům na léčbu konkrétních nemocí a neduhů, se můžete podívat v grafice v tomto článku.