Podnětem k policejnímu prošetřování se stalo trestní oznámení, jež v souvislosti se sexuálními aktivitami pánů nakažených virem HIV podala pražská hygienická stanice. O něm v úterý informovala Mladá fronta Dnes, načež policie potvrdila, že případem se zabývá. Odmítla ale uvést jakékoli podrobnosti.

Obecně platí, že pokud člověk, jenž ví, že je nakažen virem HIV vyvolávajícím onemocnění AIDS, provozuje sexuální praktiky bez ochrany kondomem (který by měl přenosu viru zabránit), může být souzen za závažné trestné činy. Za šíření nakažlivé nemoci a za těžké ublížení na zdraví by u soudu mohly v případě uznání viny padnout až desetileté tresty odnětí svobody.

Ohrožení partneři?

Takhle daleko ovšem kauza není – a zřejmě ještě hodně dlouho nepokročí. Podle všeho zatím v případu nefiguruje žádný poškozený – tedy konkrétní člověk, u kterého by byl předpoklad, že se nakazil při nechráněném sexu od některého z prověřovaných mužů.

Podstatou trestního oznámení je, že dotyční věděli, že jsou HIV pozitivní – a přesto se podle toho nechovali: provozovali nechráněný sex, třebaže byli poučeni, že tímto způsobem může dojít i přenosu nákazy i na partnera.

Fakt, že se oddávali nechráněnému sexu, vyšel najevo v souvislosti s tím, že sami nakazili a museli léčit s jinými pohlavně přenosnými chorobami; nejčastěji kapavkou nebo příjicí (syfilis). A jestliže se sami nakazili od partnerů, mohli naopak oni zase nakazit partnery.

Právě s tím souvisí podezření, že se mohli dopustit vědomého šíření viru, jehož přítomnost v těle může vést až k předčasnému skonu. Onemocnění AIDS totiž zůstává smrtelnou chorobou, jakkoli moderní lékařská věda dokáže nákladnou léčbou pacientům život nejen prodloužit, ale i zlepšit jeho kvalitu (a s ohledem na tyto zkušenosti poklesla ve veřejnosti míra obav i obezřetnosti).

Oznámení ze zákona

To, že si muži léčící se v souvislosti s virem HIV počínali tak, že se infikovali pohlavně přenosnými chorobami, vyšlo najevo v AIDS centru Nemocnice Na Bulovce, kam dotyční docházeli; jde o jediné pracoviště svého druhu v metropoli.

Fakt, že se sami nakazili, ukazuje, že porušovali režim, k jehož dodržování se zavázali – a tudíž existuje riziko, že zase oni mohli nakazit někoho dalšího (zda se tak skutečně stalo, však zůstává předmětem zkoumání).

Protože AIDS centrum splnilo zákonem danou povinnost informovat o výskytu pohlavně přenosné nákazy epidemiologii na hygieně, dostaly se údaje právě na hygienickou stanici – odkud pak vzešlo trestní oznámení.

Do roku vězení - anebo deset let?Prošetřování podobných případů nebývá jednoduché; zpravidla se vytvářejí detailní modely vzájemných vztahů doplňované vyhodnocením výpovědí i závěry lékařských testů. V případě, že by věc měla dospět až k projednání před soudem, nejspíš by se debaty točily nejen kolem toho, co kdo věděl, nevěděl či měl vědět o možných rizicích, ale mohlo by dojít rovněž na dohadování, zda k přenosu případně zjištěného onemocnění mohlo dojít sexuální cestou, anebo jiným způsobem – a také nakolik je prokazatelné, že se tak stalo v rámci kontaktu s konkrétním partnerem.

Bez těchto podrobností by se obtížně uplatňovaly odstavce paragrafu 153 trestního zákoníku (šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti) s přísnější kvalifikací; stropem sazby je deset let vězení. Zůstalo by jen u prvního odstavce hovořícího o tom, že kdo z nedbalosti způsobí nebezpečí rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Pokud by mělo dojít na uplatnění dalších stanovení, znamenalo by to ovšem smutnou zprávu: počet HIV pozitivních se navýšil.