Kromě toho se zpovídal i ze zneužití pravomoci kvůli tomu, že o kauze hovořil s novinářem a měl se tak snažit ovlivnit vývoj kauzy.

Hlavně měl policista pochybit ve chvíli, kdy v rámci seznámení se spisem zpřístupnil advokátům obviněných písemnost (protokol o vrácení původně zabavených náušnic), z níž plynula skutečná identita ženy vypovídající jako svědkyně s utajenou totožností.

Kotrč, který na kauze nepracoval od jejího počátku, se hájil tím, že ho o utajování totožnosti svědkyně nikdo neinformoval ani to neměl možnost zjistit ze spisu – a poukazoval na to, v jakém zmatečném stavu spis před čtyřmi roky přebíral.

Oběť vykonstruované kauzy?

Právě kvůli tomu, že upozorňoval na předchozí chyby ve vyšetřování, se prý stal nepohodlným – a následně i obětí vykonstruované kauzy. Upozorňoval také, že byl na šetření korupční kauzy přidělen bez toho, že by ho někdo proškolil, jak v těchto věcech postupovat.

Skutečné jméno svědkyně se navíc objevilo v médiích ještě předtím, než se Kotrč do práce na kauze zapojil. Konečné rozhodnutí vynese Vrchní soud v Praze.

Čtěte také: Úmyslné prozrazení totožnosti svědkyně vyšetřovatel odmítá