Tak lze shrnout verdikt, který ve čtvrtek vyslechla od odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze někdejší ředitelka Středočeské turistické a informační služby (STIS) Šárka Alexa, v minulosti často připomínaná jako blízká spolupracovnice bývalého hejtmana Davida Ratha. Senát Lenky Konopové dubnový verdikt pražského městského soudu pozměnil, ale jen ve výroku týkajícím se náhrady škody. Nikoli však proto, že by škoda nevznikla, ale kvůli tomu, že ji hejtmanství uplatnilo neoprávněně – ve skutečnosti totiž škoda nevnikla přímo kraji, ale krajské akciové společnosti STIS.

Třebaže i odvolací soud připustil, že ačkoli na lavici obžalovaných usedla jediná žena, viníků ve skutečnosti bylo víc, advokát Jaroslav Ortman ve čtvrtek nepochodil s požadavkem na zproštění obžaloby nebo alespoň vrácení věci zpět městskému soudu k novému projednání. Původní verdikt označil Ortman za chybný a vycházející z neobjektivního posuzování důkazů.

S hodnocením obhajoby se ale Konopová neztotožnila. Vedle zrušení povinnosti nahradit škodu soud na původním verdiktu změnil už jen délku zkušební doby; původní tříletou zkrátil na dva a půl roku, protože jeden z paragrafů byl promlčen.

Činnost byla vlastně formální…

Alexa od počátku odmítá, že by provedla cokoli špatného – a vlastně že by o čemkoli rozhodovala. Jejím úkolem bylo plnit pokyny členů představenstva společnosti (v níž ona sama působila jako zaměstnanec). To prý také dělala; svou činnost přiblížila především jako zajišťování běžného chodu STIS včetně vyplácení mezd – a také podepisování dokumentů připravených na různých odborech krajského úřadu nebo přímo jeho vedením. Sama nic neorganizovala ani nevyjednávala; tehdy k tomu ostatně neměla vzdělání, dostatek zkušeností ani rozhled v oboru.

Její kompetence navíc omezoval 200tisícový limit výdajů; pokyn k dalšímu proplácení peněz nemohla dát sama bez přímého příkazu nadřízených z představenstva. Z pohledu soudu ale ve chvíli, kdy přijala post ředitelky s šedesátitisícovým platem, taková výmluva neobstojí. A odpovědnosti za své podpisy se obžalovaná zříci nemůže. Jakkoli její činnost byla vlastně formální, když zaštiťovala trestnou činnost jiných osob…

Podle již pravomocného verdiktu je tak vinna, že v roce 2009 zakázku na jednotlivé součásti projektu na propagaci 57 významných osobností spjatých se Středočeským krajem záměrně rozdělila na sedm dílčích dodávek – například vydání knih, přípravu tisku brožur, mapy či překlady – aby šlo o kšefty za menší částky, a tudíž nemuselo být vypsáno otevřené výběrové řízení. Navíc byl výběr veden tak, že se zakázky zase spojily v jeden celek: u firmy, která je získala všechny do jedné (a to navzdory tomu, že kdyby byly zmapovány poměry na trhu, ukázalo by se, že je lze pořídit levněji).

RASTR: Dopadne spravedlnost i na další?

Advokát Jaroslav Ortman má za to, že verdiktem odsuzujícím jeho klientku by kauza končit neměla. To, co slyšel v jednací síni, vnímá jednoznačně: státní zastupitelství by mělo začít stíhat i ty lidi ze středočeského krajského úřadu, kteří skutečně rozhodovali; kteří vydávali pokyny a předkládali ředitelce STIS písemnosti k podpisu. Soudkyně Lenka Konopová totiž poznamenala, že Šárka Alexa nebyla osobou, které by posuzované jednání přinášelo přímý prospěch, trestnou činnost sama zřejmě nevymyslela ani neorganizovala – a je zřejmé, že zapojeno bylo více osob, a to i v důležitějších rolích.

Sama Alexa si posteskla: „Hodila jsem se jim, že jsem člověk vděčný, loajální – a takhle jsem dopadla." Její osud je prý dobrým příkladem pro gaunery na vysokých postech, jak zneužívat podřízené. O jakou „špínu" se mělo jednat, připomněla údajně zfalšovanou plnou mocí, která ředitelku STIS opravňovala k provádění právních kroků.

Kdyby stejně rázně dokázala promluvit v době, kdy v tichosti podepisovala, asi by přišla o místo, za jehož získání prý jako samoživitelka se třemi dětmi (včetně jednoho s handicapem) byla vděčná – mohla by se ale vyhnout soudu. Sama to dnes vidí jednoznačně: „Lituju, že jsem někdy nastoupila do státní správy…" Záznam v trestním rejstříku ale zřejmě bude mít dopad i na její další působení na postu ředitelky Regionálního muzea v Jílovém u Prahy.