Ignačák strávil 518 dní ve vazební cele, stíhán byl celkem dva roky a 11 měsíců. Obžaloba tvrdila, že společně s přáteli chystal útok na nákladní vlak s vojenským materiálem. Podle kriminalistů hodlali na soupravu v úseku mezi pražským Radotínem a Berounem házet zápalné lahve, které v dubnu 2015 zakopali u železničního mostu v Chuchli. Cílem útoku mělo být "ohrožení lidských životů".

Státní zástupce pro Ignačáka požadoval 12 let vězení. Justice ale dospěla k závěru, že nešlo o trestný čin. Obžalovaní úspěšně argumentovali tím, že případ byl policejní provokací. Do skupinky anarchistů se totiž infiltrovali dva agenti, kteří vyvíjeli tlak na to, aby se akce s vlakem uskutečnila.

Nárokem Ignačáka na další odškodné za nezákonné stíhání a vazbu se dnes začal zabývat odvolací senát soudkyně Naděždy Javůrkové. Právě ten konstatoval, že stát už muži přiznal 910 000 korun - částečně sám od sebe, částečně na základě uzavřeného soudního smíru, jenž se týkal odškodného za posledních 150 dní ve vazební cele.

Zostřená opatření a bez veganské stravy

Ignačák tvrdí, že stíhání zasáhlo do jeho osobního i rodinného života a vazba zase zejména do jeho osobní svobody. Poukázal mimo jiné na to, že byl podroben zostřeným opatřením a že mu věznice nezajistila veganskou stravu.

Soud dnes připomněl, že Ignačákova někdejší spoluobžalovaná Alexandra Ščambová získala od ministerstva spravedlnosti jako náhradu za útrapy způsobené trestním řízením 140 tisíc korun a s žalobou na další odškodné neuspěla. Ignačákův právník ale podotkl, že porovnávání těchto případů není přiléhavé, protože Ščambová nebyla ve vazbě a na rozdíl od jeho klienta "zcela unikla mediálnímu zájmu".

Případ, který vyšetřoval tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, souvisí s rozsáhlou policejní razií proti extremistům z dubna 2014, při níž chtěli policisté sledováním a odposloucháváním rozkrýt Síť revolučních buněk. Této organizaci připisovali žhářské útoky na policejní auta nebo mýtné brány.