Podobně jako již opakovaně v minulosti mu v květnu Obvodní soud pro Prahu 4 vyhověl – proti tomuto rozhodnutí však podali žalobci stížnost, takže se věcí ještě bude zabývat pražský městský soud. Ten již v minulosti změnil dřívější rozhodnutí obvodního soudu znějící ve Smetkův prospěch, takže exmanažer nadále pobývá za mřížemi – kde mimochodem pracuje ke spokojenosti vedení pankrácké věznice jako šéf tamější kovovýroby.

Zlobit, nebo ne?

Velké výhrady má Čunek k odůvodnění stížnosti proti rozhodnutí obvodního soudu z pera obvodní státní zástupkyně Blanky Valsamisové. Ta připouští, že se odsouzený choval ve výkonu trestu vzorně – podle jejích slov však tak činil zejména proto, „aby si takovým chováním vytvořil podmínky pro podmíněné propuštění". Podle Valsamisové nelze řádné chování odsouzeného za mřížemi přeceňovat – zvlášť když za dobu, kterou tam strávil, je na podmínky trestu adaptován. „Postoj odsouzeného je motivován snahou opustit předčasně věznici, nikoli však nahradit způsobenou škodu," konstatovala státní zástupkyně.

Čunek nad jejími slovy kroutí hlavou. Podivuje se nad tím, jak k takovým závěrům žalobkyně dospěla, když znalecká vyjádření i posudky vychovatelů naznačují něco jiného – a hlavně klade otázky: jak by si tedy měl odsouzený za mřížemi počínat? „Buď ho nepustíme, že se chová špatně – nebo je vzorný, vydělává, z toho platí, co může – a právě to mu státní zástupkyně klade k tíži," krčí rameny senátor. V této chvíli nehovoří jen sám za sebe, ale mluví jménem výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Přesněji jeho podvýboru pro lidská práva a rovné příležitosti, jehož je předsedou.

Jednat veřejně? Ne!

Z pověření podvýboru také v minulém týdnu poslal dopis předsedovi senátu městského soudu Luboši Vlasákovi, který se Smetkovým případem zabývá a bude posuzovat i stížnost státního zastupitelství proti rozhodnutí obvodního soudu. Kdy se tak stane, ještě není známo, řekla Deníku mluvčí soudu Markéta Puci. Termín jednání ještě nebyl stanoven. Čunek Vlasáka vyzval, aby městský soud o svobodě či nesvobodě pro Smetku nerozhodoval v neveřejném jednání, ale své zasedání zpřístupnil zájemcům; argumentoval zejména oprávněným zájmem veřejnosti, jež vývoj kauzy s obří škodou a tisícovkou poškozených sleduje, a možností soudu ukázat, že při svém rozhodování nemá co skrývat – a získat tak renomé a důvěru.

Soud ale vyhoví jen stěží. „O stížnostech proti podmínečnému propuštění se v neveřejném zasedání rozhoduje ze zákona," potvrdila zkušenost Deníku mluvčí Puci. Podle Čunkových slov je to ale jinak. „Trestní řád to nechává na vůli soudu," konstatoval senátor.

Sám Vlasák je do konce týdne na dovolené; věc tudíž nekomentoval. V červnu ale Deníku řekl, že Čunek pořádně neví, o čem hovoří – kdyby se prý seznámil s obsahem předchozích rozhodnutí městského soudu, kde jsou i jednoznačně vysvětleny důvody, nemohl by opakovaně vznášet pochybnosti. Zákonné podmínky pro podmínečné propuštění odsouzeného na svobodu – o němž soud rozhodnout může, ale nárok na takový verdikt neexistuje – stanoví trestní zákoník v § 88 – a ve Smetkově případě podle Vlasákových slov některé zákonné podmínky nebyly splněny a některé se posléze splněnými staly.

Jak to je v současnosti, nyní městský soud přezkoumává – i z toho, co Čunek uváděl na středeční tiskové konferenci, totiž plyne, že si nechal zaslat podklady dokumentující, jak se Smetka staví ke splácení způsobené škody. Podle senátorových slov posílá celý výdělek; ve věznici mu zůstává stokoruna měsíčně.

Pohlídat majetek

Senátor Čunek se netají svým pocitem, že justice pracuje tak, jako by Smetka na svobodě mohl být někomu nebezpečný. Podobně hovoří také Martin Junek z družstva Svatopluk, které sdružuje část klientů H-Systemu. On také patřil k iniciátorům petice za Smetkovo propuštění z vězení (podepsanou prý necelou stovkou klientů, jichž dohromady bylo 1160); právě ta do věci zaangažovala senátní podvýbor, v jehož cele Čunek stojí. A nyní hovoří oba stejně. Jedině na svobodě by Smetka mohl podnikat kroky bránící údajným snahám o tunelování majetku bylého po H-Systemu v rámci konkursního řízení.

Zakladatel H-Sytstemu má prý nyní stejné zájmy jako klienti, kteří v jeho společnosti přišli o peníze: aby se majetek (zejména pozemky) prodal co nejvýhodněji – a podařilo se tak uspokojit co největší podíl pohledávek věřitelů. Lidé by se po letech dočkali svých peněz, které do zkrachovaného projektu výstavby domků vložili, a Smetkovi, jehož soud v roce 2006 nejen poslal na 12 let do vězení, ale také ho odsoudil k náhradě škody, by se mohla snížit částka, již má uhradit. Cifra s tolika nulami, že se nad tím až zatočí hlava.

Ještě jednou: Smetka i klienti prý tedy aktuálně mají prakticky totožné zájmy – a Smetka má i schopnosti, aby si nakládání s majetkem pohlídal.

Politik sice do rozhodování nezávislého soudu nemůže zasahovat – Čunek se ale netají tím, že pokud výsledek nedopadne podle jeho představ, chystá se v této věci nejenom psát předsedovi městského soudu, ale komunikovat i se zástupci ministerstva spravedlnosti. Je nicméně přesvědčen, že to nakonec nebude zapotřebí. Už proto ne, že soud by mohl vzít úvahu změny, které přinesl aktuálně platný trestní zákoník: na rozdíl od starého trestního zákona, podle něhož byla Smetkovi vyměřena maximální sazba 12 let odnětí svobody, by v případě, že by byl souzen dnes, mohl za podvod se škodou velkého rozsahu dostat maximálně 10 let. A tuhle dobu si odseděl už před 10 měsíci…

Kritici prý měli přivést lepší kupceSenátní podvýbor, v jehož čele stojí Jiří Čunek, se z podnětu klientů děním kolem H-Systemu nezabýval poprvé. Již v minulosti zkoumal nakládání s majetkem zbylým po H-Systemu v konkursním řízení – a podle Čunka dospěl k závěru, že majetku k uspokojení klientů zbylo dost; kdyby ale nebyl prodáván podivným způsobem; senátor hovoří o „špatném postupu zpeněžování majetku", který podle něj vede „k zásadnímu poškození nejen věřitelů, ale i odsouzeného Petra Smetky".

Příkladem prý může být prodej pozemků u Lichocevsi, na který upozornil malý inzerát v novinách. Lokalitu o rozloze 842 588 metrů čtverečních prodal v létě roku 2002 konkursní správce za 17,3 milionu korun – a bez toho, že by se s pozemkem cokoli stalo (tedy například bylo do něj investováno nebo došlo ke změně územního plánu), nový vlastník počátkem roku 2008 odprodal zhruba třetinu, přesně 304 721 metrů čtverečních, za (podle přepočtu tehdejším kurzem koruny) 419,3 milionu. Reálná tržní cena se prý tedy výrazně liší od částky, jež byla v rámci konkurzu získána pro uspokojení věřitelů.

Z pohledu občanů jde podle senátorových slov spíše o „rozkrádání" nežli o prodej. Proti takovému hodnocení se ale ve středu ohradil konkursní správce Josef Monsport (jenž v roce 2000 nahradil odvolaného původního správce konkursní podstaty Karla Kudláčka). „Pan Čunek rozehrává starou píseň," zdůraznil s tím, že jen znovu zaznívají argumenty, s nimiž už v minulosti přišlo stavební bytové družstvo Svatopluk, které prý útočí na konkurzní majetek. Jasnou řečí prý hovoří fakt, že policie odložila trestní oznámení podaná tímto družstvem a posléze i Čunkem (a za nimiž zřejmě stojí informace získané od odsouzeného Petra Smetky). Kdokoli si myslí, že se něco prodalo pod cenou, měl prý přivést zájemce, který by zaplatil víc. „Já bych je velmi rád uvítal a věřitelský výbor taky," zdůraznil Monsport. Upozornil, že všechny transakce dokumentují zápisy, dává k nim souhlas věřitelský výbor – a všechny prodeje se řádně inzerují.

Pohledávky klientů H-Systemu dosahují podle Monsportových slov 800 – 900 milionů korun – celkové pohledávky jdoucí za zkrachovanou společností ale byly shromážděny ve výši 2,2 miliardy korun.

V minulosti, kdy ještě běžely dozvuky soudního jednání s dalšími exmanažery H-Systemu (věc pak ukončila amnestie prezidenta republiky Václava Klause), Deník ze strany některých přítomných klientů zaznamenal vděčnost vůči členům konkursního týmu – s tím, že právě oni jsou jediní, kdo se za obrané klienty staví a hájí jejich zájmy. Jeden z klientů, Martin Junek z Horoměřic, který je reprezentantem družstva Svatopluk, ve středu uvedl, že teprve když senátní podvýbor pro lidská práva a rovné příležitosti zveřejnil své poznatky ze zkoumání nakládání s majetkem, mnozí pochopili, co se vlastně děje. „Ukázalo se, že stavební pozemky jsou prodávány řádově za 20 Kč za metr čtvereční," řekl Junek ve středu novinářům.

Čtěte také: Komu by prospělo propuštění 'tuneláře z H-Systemu'?