Sochař se domáhá toho, aby památník uznal jeho spoluautorství díla, připisovaného jeho zesnulé manželce Marii Uchytilové. Nelíbí se mu, že v roce 2008 památník umístil k sousoší novou informační tabuli, přičemž vypadla zmínka o jeho spoluautorství.

„Na těch 82 postavách jsme dělali 14 let; nemůžu říct, kterou ručičku dělala Marie a kterou já,“ připouští sochař. Trvá ale na tom, že se podílel na kompozici a že dvě postavy – větší figury uprostřed pomníku – jsou výhradně jeho dílem, vytvořeným až po náhlém úmrtí manželky v roce 1989. Památník naopak tvrdí, že tehdy už bylo dílo kompletní a Hamplův podíl byla práce řemeslníka a nikoli uměleckého tvůrce.

Soudce Vojtěch Cepl odročil v pondělí jednání na květen. Do té doby mají obě strany sporu předložit doklady o tom, kdy a za jakých okolností se objevil sádrový model sousoší v Mariánské Týnici na Plzeňsku, o němž se sochař i zástupci památníku shodnou, že je navlas stejný jako lidické sochy odlité z bronzu. „Pakliže již byly kompletní hotové figury před rokem 1989, tak je nemohl dělat pan Hampl. Pokud se tam objevily později, nic to nedokazuje,“ konstatoval soudce Cepl. Ten se také v jednací síni chystá promítat dokument Československé televize o vniku soch a přehrát kazetu s posledním rozhovorem sochařky Uchytilové – obojí dodané žalovanou stranou.